Ministerstvo zdravotnictví chce ušetřit na rehabilitacích
Lidé by si mohli více platit nejen za lázně, ale také za ambulantní fyzioterapie, cvičení, masáže, elektroléčbu nebo vodoléčbu. Ministerstvo zdravotnictví naplánovalo, že na lázních chce ušetřit půl druhé miliardy korun. Mohl by si ale připlatit i nemocný, který potřebuje ambulantní rehabilitaci. Zatím ji často platí pojišťovna na doporučení praktického nebo odborného lékaře.
„Když někoho bolí klouby a naučí se je například rozcvičovat v bazénu, nemusí s tím chodit do zdravotnického zařízení. Teď rehabilitace funguje dlouho a my si myslíme, že by mohla být třeba o něco kratší,“ říká ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek a předseda Společnosti rehabilitační a fyzikální medicíny Jan Vacek v poledních Ozvěnách dne
Náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek zdůraznil, že zatím jde pouze o úvahy. Nabízí se podle něj oblast rehabilitace nesouvisející přímo s léčebným procesem. Mnoho chronických obtíží totiž souvisí se způsobem života.
„Tam kde má rehabilitace spíše udržovací charakter, rekondiční, tam je na místě úvaha o možné spoluúčasti,“ řekl Nosek. Nerozhodne se ale podle něj dřív, než v průběhu příštího roku. „Vymyslet systém, jak by to mělo fungovat, není úplně jednoduché. Musí také dojít k jisté politické shodě,“ připomněl Nosek.
Zanedbávat rehabilitaci se nevyplatí
Předseda Společnosti rehabilitační medicíny Jan Vacek upozornil na to, že zanedbávat rehabilitaci je dražší, než ji zaplatit. „Náklady na léčbu jsou výrazně menší než náklady, které ztrácí společnost tím, že jsou pacienti v pracovní neschopnosti, někteří jdou do invalidního důchodu.“
Jan Vacek chápe trend omezit dlouhodobou, téměř udržovací terapii. „Velkou část klientely opravdu tvoří chronici. Je ale otázkou, jestli si za to opravdu mohou všichni sami.“
Rehabilitace by podle Vacka měla zůstat plně hrazená u pacientů, u kterých potíže pramení z jiného základního onemocnění. „Například u cévní mozkových příhod nebo u vozíčkářů. Tam všichni chronicky přetěžují oporné končetiny a zákonitě z toho mají bolesti,“ zdůraznil Vacek.
Náklady v Česku zatím nikdo nespočítal, ve Spojených státech prý ale bolesti zad stojí desítky miliard korun ročně. Všeobecná zdravotní zaplatila loni celkem za ambulantní fyzioterapii – laicky řečeno napravování pohybového aparátu – skoro miliardu dvě stě milionů korun. Nejvíc stojí léčení po těžkých úrazech a pacientů na vozíku.
VZP zatím na plán omezení rehabilitací nereagovala, chce počkat na definitivní rozhodnutí. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček se dušuje, že pacientům rehabilitaci neupře.
„Zaměstnanecké pojišťovny určitě neplánují nějaké významné omezování poskytování zdravotní péče. Existuje mnoho jiných způsobů, jak s těmi penězi vyjít a nemáme v žádném případě záměr zrovna v ambulantní sféře omezovat zdravotní péči pro naše klienty,“ uvedl Gajdáček.
