Ministerstvo životního prostředí zálohování nepodpořilo
Většina z nás se asi nijak hlouběji nezamýšlí nad běžnou praxí, kdy skleněné láhve vracíme do obchodu a plastové sešlápneme a odneseme do žlutého kontejneru. Tento rok ale mohlo dojít k zásadní změně. Podle plánů bývalého vedení ministerstva životního prostředí se měly PET láhve zálohovat.
Nový ministr životního prostředí Pavel Drobil ale nejprve řekl, že to pro něj není důležitá starost, a pak jeho úřad tento týden oznámil, že ani PET láhve, ani plechovky, se zálohovat nebudou.
Podle Jana Bláhy z Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí spolupracovalo ministerstvo v materiálech předchozích ministrů s odbornou veřejností na tezích odpadového hospodářství a ani tento materiál neuvažoval o zálohování jedné komodity.
„Průmyslové sdružení vzniklo v roce 1994 proto, že všechny potravinářské a obalové firmy jej vytvořily ve prospěch zavedení legislativy po zkušenostech z EU. Bylo to v éře exministra Bursíka, který tu dohodu nepodepsal, udělal to až ministr Kučera,“ říká Bláha.
Bláha se domnívá, že jsou lidé naučení sešlapávat obaly do kontejnerů a není tedy žádoucí tyto obaly najednou zálohovat. Systém zálohování obalů se osvědčil v severských státech, kde se obaly netřídily a šly rovnou do spaloven. V našich podmínkách je podle něj současný stav v zájmu životního prostředí.
„Jestliže dnes třídíme komodity jako papír, plast, sklo, tetrapaky, tak z těchto komodit je pro další použití po recyklaci nejžádanější právě PET. Obce, které zajišťují systém EkoKom mají z této komodity zpátky peníze,“ říká Bláha.
Z recyklovaných obalů se vyrábí řada věcí. V České republice se dotříďuje ručně, čímž vzniká čirý PET, ze kterého se vyrábějí fleece bundy, z barevného PET se vyrábějí tašky, travní dlaždice, sedací nábytek a mnoho dalších věcí.
Jan Bláha tvrdí, že Německá spolková republika neumí vytřídit čirý PET, který je potřeba pro speciální tkaniny, a tak ho odkupuje z Česka. I když se část PET lahví recykluje, stále je dost lidí, kteří je pálí v kamnech. Ani to není podle Jana Bláhy důvod k zálohování.
„Když by se zavedly do fungujícího systému zálohy, z pohledu ekologie by se systém rozbil. Ukázal to německý model, kdy kleslo třídění všech obalů o 10 procent během 6 let, když zavedli zálohy. Navíc by byl přechod na zálohování drahý, stál by 5 až 6 miliard a tento náklad by musel zaplatit konečný spotřebitel,“ tvrdí Jan Bláha z Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí.
