Ministr financí stahuje návrh zákona o dluhopisech
Ministr financí Jiří Rusnok stahuje z jednání Poslanecké sněmovny návrh zákona o dluhopisovém programu, který měl zajistit pokrytí schodku státního rozpočtu pro letošní rok. Materiál bude zřejmě v létě znovu předložen k jednání.
Vláda chtěla na krytí rozpočtového schodku vydat obligace v celkové výši 40 miliard korun. Dluhopisy měly řešit nedostatek financí k pokrytí rozdílu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji v letošním roce. Podle mluvčího ministerstva Libora Vacka by ale stažení návrhu nemělo v tuto chvíli ohrozit státní finance, protože vláda zatím dluhopisy ke krytí rozpočtového schodku nepotřebuje.
Jak dále Libor Vacek uvádí, důvodem stažení návrhu jsou další politická jednání. Předpokládá se, že materiál bude v průběhu léta znovu předložen k jednání poslanecké sněmovny.
Vláda doposud vydávala na krytí rozpočtové mezery pokladniční poukázky a dluhopisy až v roce následujícím po schválení státního závěrečného účtu.
Poslanci dnes nestihli projednat většinu zákonů, které si naplánovali. Z významnějších předloh schválila sněmovna například vládní návrh zákona o vodách, který zavádí poplatek za odběr podzemní pitné vody. Schvalování tohoto zákona provázely spory mezi poslaneckými kluby. Norma, kterou ještě musí posoudit Senát a prezident republiky, mimo jiné stanoví podmínky pro zachování a zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod. Ministr zemědělství Jan Fencl je zároveň přesvědčený o tom, že přijetím zákona skončily dlouhodobé kompetenční spory mezi jeho resortem a Ministerstvem životního prostředí. Poslanci zamítli novelu občanského zákoníku, kterou připravili čtyřkoaliční poslanci a která měla přispět k omezení černého trhu s byty. Úspěšnější byl vládní návrh novely celního zákona. Ten sněmovna postoupila k dalšímu projednání ve výborech.
Novelu zákona na omezení černého trhu s byty poslanci zamítli. Návrh, který vyšel z dílny čtyřkoalice měl úpravit vztahy mezi nájemci a pronajímateli. Řada poslanců ale nesouhlasila s ustanovením, podle kterého by pronajímatel mohl dát výpověď nájemci i bez svolení justice. Nájemce by měl možnost bránit se proti takové výpovědi u soudu. Odpůrci normy ale argumentovali tím, že nájemce nebude mít prostředky na to, aby soudní spor vedl.
