Hamáček: O svých ministrech Babiš může jednat, s kým chce. Odvolání Petříčka by ale vedlo k pádu vlády

O ministrech se s KSČM nebavím, protože ČSSD není smluvní stranou tolerančního patentu vlády. Odvolání ministra zahraničí Tomáše Petříčka by ale mohlo vést až k pádu vlády. V rozhovoru pro Radiožurnál to řekl ministr vnitra, místopředseda vlády a šéf ČSSD Jan Hamáček. Premiér Andrej Babiš (ANO) se ale podle něj může o ministrech bavit, s kým chce.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Hamáček | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Komunisté hrozí, že vypoví toleranční dohodu vládě, pokud v kabinetu zůstane ministr zahraničí a váš spolustraník Tomáš Petříček. Přichází jeho odvolání v úvahu?
Žádné změny nechystám, s prací sociálnědemokratických ministrů jsem spokojen. Samozřejmě nemůžu premiérovi radit nebo nějak vstupovat do toho, s kým jedná o tom, jaké ministry za hnutí ANO vyměnit. Já s KSČM tuto debatu nevedu. Navíc v rámci toho takzvaného tolerančního patentu sociální demokracie není smluvní stranou. Je to materiál, který byl uzavřen mezi hnutím ANO a KSČM. Tudíž na sociální demokracii nemá žádnou vazbu.

Filip projednával s premiérem odchod ministra dopravy Ťoka. Padl podle něj konkrétní termín

Číst článek

A jak byste postupoval, kdyby se premiér rozhodl navzdory koaliční smlouvě Petříčka odvolat?
Pan premiér může odvolat pana Petříčka pouze na návrh předsedy sociální demokracie. Žádná jiná možnost, která by byla v souladu s koaliční smlouvou, není. Kdybych hypoteticky připustil, že by k něčemu takovému došlo, tak je to závažné porušení koaliční smlouvy.

Tedy pád vlády?
Samozřejmě, to by mohlo v důsledku vést až k pádu vlády.

A mluví se také o výměně ministra dopravy za hnutí ANO Dana Ťoka. O tom měl premiér údajně jednat s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem. Nevadí vám, že se premiér o složení vlády radí s nevládní stranou, byť nejde o ministra ČSSD?
Nemůžu panu premiérovi radit, s kým jednat o ministrech a složení vlády.

Je to i vaše vláda.
Ano, ale ministři za hnutí ANO tam jsou nominováni hnutím. A pokud pan premiér pokládá za vhodné o svých ministrech jednat s někým dalším, tentokrát s předsedou KSČM, tak je to jeho právo, jeho věc a jeho politická odpovědnost.

Propouštění

Premiér a ministryně financí za ANO Alena Schillerová minulý týden přišli s tím, že je na čase začít výrazně šetřit, propouštět ve státní správě, zvyšovat některé typy daní a podporovat živnostníky. Co říkáte na toto znovuobjevené pravicové směřování vašeho koaličního partnera?
Chvilku bych vyčkal, zda se jedná o nějaký trvalý posun, nebo zda to jsou jen takové balonky, které hnutí ANO čas od času vypouští. To, že hnutí ANO historicky začínalo jako pravicové hnutí, přebíralo elektorát od ODS, potom se pragmaticky posunulo doleva a některé pravicové voliče ztratilo, je fakt. Kladu si otázku, jestli se tedy teď zase posouvá zpátky doprava a bude lovit v středopravém segmentu. To je na nich.

Pro nás je důležité, aby bylo jasné, že sociální demokracie se nijak neposouvá ani nemění. My jsme strana, která je dlouhodobě ukotvená v středolevém prostoru. Naši voliči vědí, že je nemůžeme překvapit nějakými neočekávanými názorovými posuny. Jsme konzistentní levicová strana, která bojuje za zaměstnance, rodiny, seniory, a tak tomu bude i do budoucna.

Redukce státních zaměstnanců o 10 procent? ‚Zadal jsem svým ministrům analýzu,‘ reaguje Hamáček

Číst článek

Co je pro vás teď po prosazení zrušení karenční doby programová priorita číslo jedna, jejíž neprosazení by mohlo ohrozit koaliční spolupráci?
To není o tom, že bychom si dávali nějaká ultimáta. Myslím, že na to lidé nejsou moc zvědaví. Ale některé věci nám určitě ještě chybí: je to celý balíček prorodinné politiky. Také se hlásíme k tomu, že je třeba se podívat na efektivitu vyplácení sociálních dávek. To je ale potřeba dělat systémově, ne stylem nějakých náhodných výbuchů. Musíme se podívat, kde je největší potenciál pro zneužívání sociálních dávek, a tam potom napřít úsilí. Z mého pohledu to jsou jednoznačně dávky na bydlení, tedy byznys s chudobou, kdy majitelé bytů vydělávají obrovské peníze na tom, že nájemné za sociálně slabé lidi platí stát. Tam máme s paní ministryní připravena konkrétní opatření.

Premiér minulý týden také oznámil záměr propustit deset procent státních zaměstnanců. Vy jste k tomu řekl, že byste rád slyšel, kde konkrétně vidí prostor pro propouštění. Už jste si to ujasnili?
Začali jsme, ale to není otázka na jedno odpoledne. Ve veřejném prostoru visí celá řada mýtů a polopravd. Jako bychom za posledních deset let na každém ministerstvu zdvojnásobili počet úředníků. Například u nás na ministerstvu vnitra v současnosti pracuje lehce přes 2700 lidí, což je stejné číslo jako v roce 2004. Takže za patnáct let se na ministerstvu drží s různými výkyvy danými třeba krizí stejný počet lidí.

Práce ministrů ANO pod dohledem premiéra. Babišovi mají během měsíce popsat, co dosud dělali

Číst článek

A vidíte prostor pro propuštění?
Kladu si otázku, zda je možné propouštět takto drasticky. Deset procent by na vnitru znamenalo propustit 270 lidí. Upozorňuju, že gros lidí tady na centrále jsou zaměstnanci odboru azylové a migrační politiky, který je už dnes přetížený. Kvůli nedostatku pracovních sil se k nám totiž dovážejí pracovníci ze zahraničí. Ruku v ruce s tím jde návrh na zdvojnásobení kvót na pracovníky z Ukrajiny, to znamená, aby se povolilo místo 20 tisíc dovést 40 tisíc lidí. To všechno musí odbor azylové a imigrační politiky zpracovat a vydat potřebné dokumenty. Kdybych měl propustit 270 lidí, tak minimálně 200 půjde z tohoto odboru, což by znamenalo, že se nám zhroutí azylová a migrační politika.

Ale abych nemluvil jen o vnitru, tak to samé platí například pro ministerstvo zemědělství: je tady obrovský problém s polským masem a podle premiérova návrhu by to znamenalo vyhodit deset procent veterinárních inspektorů. Už z toho je jasné, že takto to nepůjde.

Co tedy premiérovi navrhnete?
Státní správa je v gesci ministerstva vnitra, proto jsme s panem náměstkem (Josefem) Postráneckým připravili návrh systémového řešení tohoto problému. Z něho vyplývá, že bychom se měli podívat na úrovně řízení ve státní správě: zda máme adekvátní poměr řídících a podřízených pracovníků, zda by se některá oddělení nedala sloučit, aby místo dvou vedoucích pracovníků byl potřeba jen jeden a tak dále. Určitě to ale nemůže být formou římské decimace, že každého desátého zastřelíme. Vypadá to lákavě a krátkodobě to může přinést nějaké body, ale kdybychom to potom udělali, tak se nám státní správa zhroutí. O našem návrhu budeme mluvit s kolegy z hnutí ANO a budeme je přesvědčovat, že toto je cesta. Vždycky existují dvě cesty: jedna je systémová, která zabrání nějakým haváriím. A pak jsou hurá akce, které ale většinou nekončí dobře.

Volební sjezd ČSSD

Blíží se volební sjezd ČSSD. Pokud nenastane nečekaný zvrat, potvrdí delegáti vaše předsednictví. Koho chcete mít v týmu místopředsedů? V kandidatuře už jste podpořil ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou. Má vaši podporu i další vládní kolega kandidující na místopředsednickou funkci, ministr zahraničí Petříček?
Nechci říkat nějaké seznamy. Ale pokud se mě ptáte, s kým bych chtěl spolupracovat, tak dosavadní spolupráce s Romanem Onderkou, který mě zastupoval po rezignaci Jiřího Zimoly, je funkční. Jsem s ní spokojen a byl bych rád, kdybychom takto mohli pokračovat. Je pravda, že jsem podpořil Janu Maláčovou. A Tomáše Petříčka pokládám za novou tvář sociální demokracie a jeho pozici v politických jednáních by určitě posílilo, kdyby dostal jasnou podporu sociální demokracie. Stál bych také o to, aby to byl tým, který není složen jen z ministrů a poslanců, a aby v něm byl určitě zastoupen i nějaký úspěšný komunální politik.

Hamáček chce exhejtmana Haška v Legislativní radě vlády. Pirátovi Michálkovi vadí titul ze Sládkovičova

Číst článek

Třeba exposlanec a exhejtman Michal Hašek? Toho jste navrhoval do legislativní rady vlády, ale ministr spravedlnosti za hnutí ANO Kněžínek to odmítl.
Pokud vím, tak pan Hašek nekandiduje na místopředsedu.

A vítal byste jeho výraznější zapojení ve vedení strany nebo státu?
To je asi otázka na Michala Haška, komunikuju s ním průběžně. Je to člověk, který má zkušenosti z regionální politiky, má zkušenosti s legislativou, takže z mého pohledu by byl přínosem. Určitě na tom nejsme tak dobře, abychom si mohli dovolit odhánět lidi, kteří mají zkušenosti a znalosti.

Platí to i pro ostatní stranické „rebely“ (řada z nich je spojena v platformě Zachraňme ČSSD, pozn. red.)?
Ve straně samozřejmě prostor pro zkušené lidi je. Koneckonců jsem říkal všem různým zájmovým sdružením ve straně, že uvítám jakoukoli programovou debatu. Pokud to nebude pouze o personáliích a vytváření nějakých mocenských paralelních struktur k oficiálnímu vedení strany, tak jsem pro a jsem ochoten se toho i účastnit.

Prezident Zeman se sjezdu ČSSD v Hradci Králové zúčastní. Přijal pozvání vedení strany

Číst článek

Po minulém sjezdu jste si pochvaloval, že je předsednictvo pestré a mísí se v něm zástupci různých stranických proudů. Myslíte si to i dnes, po náhlé podzimní rezignaci Jiřího Zimoly nebo některých vyhraněných postojích Jaroslava Foldyny?
Hodně to personalizujete. Myslím, že to není o jménech, ale o tom, aby dva hlavní proudy ve straně byly schopny koexistovat, aby se vzájemně nevytlačovaly. Ty dva proudy se shodují zhruba na osmdesáti procentech toho, co má strana dělat. Určitě se shodneme, že je potřeba bojovat za zaměstnance, seniory, za rodiny s dětmi. V sociální nebo zdravotní oblasti není žádný problém.

Ale minulý rok jsme se bohužel nebavili o tom, co nás spojuje, ale spíš o tom, co nás rozděluje, ať je to zahraniční politika, nebo vztah k Evropské unii. Tam byly ty hlavní linie střetů. Jsem přesvědčen, že když se budeme bavit o tom, co nás spojuje, a nebudeme vyhledávat střety, tak ta koexistence může fungovat.

Na sjezd ČSSD opět pozvala prezidenta Miloše Zemana. Ten loni přijel, straně vyčinil, že ho nepodpořila v prezidentské volbě, a ostře se obořil na některé bývalé předsedy ČSSD. Z jakých důvodů čestného předsedu Strany práv občanů na svůj sjezd zvete i tentokrát? Není to určitý masochismus?
Pokládám to za výraz elementární slušnosti. Je to prezident republiky, bývalý předseda sociální demokracie. Po celou dobu ve vedení strany se snažím s prezidentem udržovat korektní vztahy a zatím se to daří. Tudíž nevidím důvod, proč zbytečně rozviřovat diskusi o tom, zda má, nebo nemá být na sjezdu. Pan prezident pozvání přijal a očekávám, že nás seznámí se svým pohledem na aktuální politickou situaci. Nevidím tam žádný problém.

Nevadí vám jeho rétorika směrem k vašim předchůdcům, například k Bohuslavu Sobotkovi nebo Vladimíru Špidlovi?
To jsou osobní věci, které jsou mezi panem prezidentem a některými bývalými předsedy. Teď bychom mohli začít rozebírat velmi složitý vztah Miloše Zemana a sociální demokracie, ale to se budeme pitvat v minulosti, což podle mě nikomu neprospěje. Je třeba, aby sociální demokracie měla s prezidentem korektní vztah. To neznamená, že se nemůžeme lišit v některých názorech.

Hamáček získal první dvě nominace na post předsedy ČSSD, svou další kandidaturu přitom nepotvrdil

Číst článek

Návrh nových stanov, o kterém strana na sjezdu bude rozhodovat, obsahuje mimo jiné zrušení kvót pro ženy a mladé lidi na kandidátkách a ve vedení strany. Proč se má zrušit jedna z mála věcí, kterou si strana odhlasovala ve vnitrostranickém referendu?
Dostali jsme za úkol připravit nové stanovy sociální demokracie, což je takový evergreen. Na sjezdu se vždycky řekne, že je potřeba udělat nové stanovy, pak se zjistí, že to nejde, a problém se zase o dva roky posune. Vycítil jsem možnost teď přijít s radikální změnou. Současné stanovy jsou totiž nepoužitelné – z hlediska koncepce jsou to stanovy z 19. nebo 20. století. A my potřebujeme funkční stanovy pro století 21., aby bylo řízení strany pružné, abychom mohli zavádět moderní prvky, jako je elektronizace, hlasování po internetu atd. Rozhodli jsme se proto připravit jednoduché stanovy, ze kterých vypadly i kvóty. Můj argument je jednoduchý: na kandidátce do Evropského parlamentu jsme ukázali, že jsme schopni sestavit genderově vyváženou kandidátku i bez kvót.

To byla spíš výjimka.
Byl to docela slušný začátek. A pokud by se v budoucnu ukázalo, že to bez kvót nefunguje, tak jsme vždycky schopni upravit pravidla volebními řády nebo dalšími normami. Všechno nemusí být napsané ve stanovách. Stanovy musí být jednoduchý materiál a všechno ostatní se dá řešit „podzákonnými“ normami.

Volební systém

Vaše ministerstvo vnitra připravuje velké změny volebního systému. Co všechno se změní?
Zavedou se stálé obvody do Senátu. Ministerstvo vnitra se historicky snažilo vždy držet plus minus stejný počet voličů v daných senátních obvodech a průběžně se kvůli tomu upravovaly jejich hranice. Ukázalo se, že to je dlouhodobě neudržitelné, protože pak se vám teoreticky mohlo stát, že jeden volič nemohl i několik let volit, protože se mu několikrát změnil volební obvod. Stanoví se také pevný termín v případě zastupitelstev krajů, Senátu i obecních zastupitelstev. Stávalo se totiž, že se ty volby postupně sunuly do léta. A nevidím jako smysluplné, abychom volili v srpnu. Jde o to, abychom to zastavili, aby to zůstalo v podzimním termínu, který je adekvátní. Další věc je korespondenční volba – chceme vyjít vstříc našim krajanům v zahraničí, aby ve volbách nemuseli cestovat na zastupitelský úřad například přes půl Ameriky. O čem neuvažujeme, je elektronická volba – tam jsou rizika značná.

‚Chytré‘ jednokolové hlasování do Senátu: Jak by volili čtenáři serveru iROZHLAS?

Číst článek

Část senátorů dlouhodobě prosazuje jednokolové volby do horní komory. Tuto změnu nechystáte?
Mně se ten australský (jednokolový, pozn. red.) model docela líbí. I z hlediska ministerstva vnitra by to bylo zjednodušení, ale pochopil jsem, že nemá politickou podporu. Ta vůle tady prostě není. Z mého pohledu by to bylo zjednodušení, bylo by to asi i férovější, ale musíme si přiznat, že jsme v tomto případě v menšině.

Kvůli změnám ve volebním systému se bude novelizovat ústavní zákon. Neobáváte se v souvislosti s jeho otevřením přehnané tvořivosti v Poslanecké sněmovně?
Riziko je tady vždycky, ale my se dnes už opravdu bez těch změn neobejdeme. Je to samozřejmě vždycky na dohodě s klíčovými hráči na tom, co všechno jsme schopni zvládnout v rámci této novely, a co nikoliv. Musí být hlavně dohoda se Senátem, protože jinak žádná ústavní změna neprojde. Dokážu si představit, že Senát bude chtít otevřít debatu o prodloužení doby, kterou má na projednání zákonů. V tom jim rozumím. Podpořil bych, aby měli šedesát dnů místo dosavadních třiceti. Je tam také samozřejmě velký historický dluh a to je novela Ústavy ve vztahu vysílání našich ozbrojených sil do zahraničí. Tu novelu potřebujeme z hlediska našich spojeneckých závazků.

Co přímá volba starostů?
Tam nevidím konsenzus, tam je zásadní rozpor. Pokud se mě ptáte na můj názor, tak jsme zásadně proti.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme