Ministr Jan Mládek nedostal bezpečnostní prověrku, zjistila Mladá fronta Dnes

Národní bezpečnostní úřad nevydal prověrku ministru zemědělství Janu Mládkovi, píše Mladá fronta Dnes. Osobě šéfa resortu se věnují také Lidové noviny. Právo informuje o možném růstu platů duchovních - záleží to ale na ministerstvu financí. Zlínské ateliéry podle Hospodářských novin koupil bývalý šéf televize Premiéra Miloš Petana.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

domácí tisk

domácí tisk | Foto: Alena Palečková

Ministr zemědělství Jan Mládek je podle Národního bezpečnostního úřadu nedůvěryhodná osoba a představuje pro stát dokonce bezpečnostní riziko. Mladá fronta Dnes vypátrala, že v roce 2001, kdy byl náměstkem ministra financí, požádal o prověrku na stupeň tajný - toto osvědčení mu ale úřad nevydal. Mládek otázku své prověrky úspěšně tajil i před premiérem Jiřím Paroubkem.

A proč prověrku nedostal? Mladá fronta Dnes píše, že před šesti lety tajná služba BIS sledovala aktivity několika ruských podnikatelů kvůli podezření z napojení na zpravodajské služby Ruska. A když monitorovala jeden z jejich večerních dýchánků v luxusní pražské restauraci, čekalo ji překvapení - objevil se tam také Jan Mládek, tehdy první náměstek ministra financí. Jako ministr teď Mládek prověrku od NBÚ nepotřebuje, zákon to nevyžaduje. Přitom se mu tajné materiály na ministerský stůl v klidu dostávají.

Ministra Jana Mládka zmiňují i Lidové noviny. Firma Taluta, jejímž jediným jednatelem je Mládkův bývalý poslanecký asistent Ivan Voborský, koupila v roce 2002 za 30 miliónů korun dům na pražském Žižkově. Půjčila si kvůli tomu 7,5 miliónu korun od vlivného advokáta Miroslava Jansty a stejnou částku od jeho společníka Vladimíra Kostky. Obchod se společností HVB Leasing tehdy dohadoval sám Mládek. Pronájem místností v domě zařizuje Mládkův bratr Miroslav. V budově sídlí mimo jiné společnosti, které nynější ministr založil, například Fontes Rerum a svou kancelář tam má i firma ministrovy ženy.

Podle Lidových novin firmu Taluta vlastní švýcarská společnost Epirius AG. Její sídlo ale není ve Švýcarsku k nalezení a její jediný jednatel Silvio Rosseti odmítá mluvit s novináři. Epirius AG byl zdrojem druhých 15 miliónů na nákup domu na Žižkově. Firma ve Švýcarsku existuje de facto jen jako poštovní schránka.

Deník připomíná, že Mládkovo jméno se objevuje v souvislosti s Janstou už podruhé - v prvním případě musel vysvětlovat, proč bydlí v Janstově bytě. Janstovu společnost prověřuje policie kvůli stomilionové provizi od ČSOB za pomoc při uzavírání smlouvy se státní Českou poštou.

Mladá fronta Dnes také přináší výsledky průzkumu, který ukázal, že jídlo po vstupu České republiky do Evropské unie zlevnilo. Týdenní nákup, který stál před začleněním do Unie tisíc korun, lze dnes pořídit o třicet korun levněji. Nejvíce zlevnily brambory, mouka a pečivo - to však nesouvisí úplně s integrací do EU, ale spíše s nadúrodou obilí a tlakem obchodních řetězců na co nejnižší ceny. Objevily se i druhy zboží, které po vstupu do Unie zdražily. Jedná se zejména o banány, rýži a cukr - tedy položky, na jejichž cenu mají přímý vliv celní předpisy Unie.

Češi chtějí nakupovat co nejlevněji, stále více mají v oblibě diskonty. Jejich rostoucí podíl na trhu a zároveň silný konkurenční boj mezi hypermarkety drží podle Mladé fronty Dnes ceny potravin při zemi. Největší zásluhu na tom kromě diskontů má stále větší počet výrobků, které obchodní řetězce prodávají levně pod vlastní značkou.

Diskonty nižší ceny dosahují zejména nasazením levnějších výrobků místo dražších produktů známých značek. Po vstupu do EU Češi pocítili růst cen elektřiny a plynu; v některých regionech stouply také ceny nemovitostí, uzavírá Mladá fronta Dnes.

Duchovním by se od příštího roku mohly zvednout platy - záleží ale na ministerstvu kultury, zda se jeho záměr podaří dohodnout s resortem financí. Deník Právo píše, že zatím není jisté, o jaké navýšení by se mělo jednat. Loni brali duchovní průměrně 13 607 Kč. Platy duchovních se hradí ze státního rozpočtu a církve jim mohou přilepšit z příspěvků od věřících. Zatímco katoličtí kněží pobírají plat pro sebe, například protestanti tyto peníze mají pro celou rodinu. Ministr Vítězslav Jandák slibuje církvím také víc peněz na údržbu památek a pomoc před krádežemi například z kostelů.

Hospodářské noviny upozorňují, že vysílací práva na filmy jako Hoří, má panenko, Vesničko má, středisková nebo S tebou mě baví svět mění svého správce. Ateliéry Bonton Zlín, pod které patří archív Filmového studia Barrandov, totiž koupil soukromý investor - bývalý šéf televize Premiéra Miloš Petana. Podle dřívějších odhadů listu Financial Times by se hodnota transakce mohla pohybovat mezi 200 až 500 milióny korun.

Deník poznamenává, že Zlínské ateliéry pro stát spravují archív asi 800 československých filmů, které na Barrandově vznikly v letech 1965 až 1991. Část výnosů z prodeje filmových práv putuje do Státního fondu na podporu a rozvoj české kinematografie, který pak peníze rozděluje mezi nové projekty českých filmařů. Celkem fond ročně rozdělí 60 až 70 miliónů korun. Miloš Petana se tak dostal k perspektivnímu byznysu. Přibývá televizních stanic, dá se tedy čekat i větší zájem o filmový archív a vysílací práva, a to i ze zahraničí.

Lenka Rákosová, Marián Vojtek, Kateřina Křenová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme