Ministr školství Josef Dobeš oznámil rezignaci, nesouhlasí s úsporami
Ministr školství Josef Dobeš se rozhodl rezignovat. Oznámil to na jednání vlády poté, co bylo schváleno zmrazení výdajů ministerstev. Ministr odmítl přijmout snížené škrty v jeho resortu ve výši 2,5 miliardy korun.
Původně přitom mělo jeho ministerstvo přijít o 4,5 miliardy. Podle Dobeše je ale i nižší varianta nepřijatelná a znamenala by okamžité snížení platů učitelů.
„Byla to poměrně dramatická situace, téměř hrozilo, že se rozpadne koalice, protože se zvažoval i jednotný postup. Nakonec vzniklo rozhodnutí, které já akceptuji, kdy kolegové se připojili k rozpočtu a já jsem zůstal na svém, protože jsem nemohl učinit nic jiného,“ řekl Radiožurnálu Dobeš.
Uvedl také, že na sobě „nenechá Kalouska štípat dříví“. „Nemohl jsem akceptovat drakonické snížení rozpočtu školství, které znamená buď pokles platů učitelů nebo razantní zásah do rozpočtu vysokých škol. U toho odmítám asistovat,“ vysvětlil ministr.
Rezignaci ministra školství Josefa Dobeše se věnoval ve Večerním Radiožurnálu komentátor Petr Nováček
Dobeš úspory ve školství už předem odmítal a varoval, že je nepodpoří. „Největší problém mám s tím, že největší tíhu nese opět ministerstvo školství,“ řekl. Škrtáním v rozpočtu školství by podle něj vláda hrubě porušila své programové prohlášení.
„Byl samozřejmě pod velkým tlakem, následně se rozhodl, že učiní ten krok. Učinil ho po vzájemné dohodě s námi, ministry za VV, a vláda nakonec hlasovala tak, jak hlasovala,“ konstatoval ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.
„Na předsednictvu v úterý pan ministr Dobeš deklaroval, že to, co může vzejít z resortu, aby to nepostihlo platy učitelů nebo vysoké školy, tak je maximálně 400 milionů a pod nic víc se nepodepíše. Takže až tak velké překvapení to pro mě není. Já jsem si jen nemyslel, že vláda sáhne tak hluboko do něčeho tak podstatného, jako je školství,“ komentoval situaci místopředseda Věcí veřejných Tomáš Jarolím.
Kalousek: Školství přijde o 2 procenta
Podle ministra financí Miroslava Kalouska je školství vládní prioritou, a proto byla jeho rozpočtová kapitola krácena o polovinu méně než ostatní. Zároveň zdůraznil, že vázání dvou miliard korun odpovídá dvěma procentům rozpočtu resortu školství.
„Jedná se o dvě procenta provozních výdajů celé kapitoly. Jinými slovy je to jako kdybyste si ve svém rodinném rozpočtu měl schovat do šuplete dvě procenta předpokládaných výdajů, které jste se za ten rok chystal utratit. Je ryze na vás, jakou prioritu uznáte za tu nejpravděpodobnější, kterou nezaplatíte a peníze si dáte do šuplete. Ale s těmi dvěma procenty byste si ve svém rodinném rozpočtu jistě poradil. Každý ministr by to měl zvládnout,“ tvrdí Kalousek.
Snížení výdajů o 23,6 miliardy korun pro letošní rok je podle vlády nutné kvůli udržení schváleného schodku 105 miliard. Uskromnit se mají podle plánu ministra financí Miroslava Kalouska všechny úřady.
Kalousek přitom včera na Radiožurnálu uvedl, že na původně navrhovaných škrtech ve školství ve výši 4,5 miliardy netrvá. „Současně ale v takovém případě musíme nalézt odvahu někomu jinému škrtnout více,“ upozornil ministr.
Rezignaci uvítal premiér, TOP 09 i opozice
Premiér Dobešovu rezignaci přivítal, podle Nečase byla jediným východiskem ze situace. „Ještě před hlasováním mi oznámil, že zítřejší den podá demisi. Považuji jeho rozhodnutí za politicky a lidsky korektní a poctivé,“ komentoval po jednání vlády Dobešův krok Petr Nečas.
„Všichni ministři mé vlády ví, že vyžaduji, aby vláda za klíčovými rozpočtovými rozhodnutími stála jako jeden muž. Jediný způsob protestu proti výši své rozpočtové kapitoly, který jsem kdy připouštěl, je právě rezignace,“ připomněl Nečas.
„Já oceňuji, že se pan ministr zachoval jako chlap a když nebyl schopen dát evropské fondy do pořádku, tak rezignoval,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík.
Nesouhlas s úsporami ale Gazdík označil jen za záminku: „Pravým důvodem je to, že pan ministr nebyl schopen dlouhodobě komunikovat s vysokými školami a akademickou obcí, nebyl schopen sjednat koncepci regionálního školství, jeho personální politika byla katastrofální.“
Dobešův nástupce na ministerstvu školství to podle něj bude mít velmi těžké: „Jeho činnost v oblasti evropských fondů bude patrně znamenat pro Českou republiku velké ztráty. Strana Věci veřejné by měla velmi zvažovat, koho vyšle za jeho nástupce, protože ten skutečně nebude v lehké situaci,“ míní Petr Gazdík.
Radost z Dobešova odchodu neskrývá ani opozice. „To je člověk, který neměl na ministerstvu nikdy vůbec co dělat. Zároveň ale pokud vláda chce takto škrtat v už tak podfinancovaném školství, tak by měla odejít celá. Jestli se takhle chová vláda, která tvrdí, že konkurenceschopnost a vzdělávání je její prioritou, tak ukázala, že to je pravý opak,“ míní stínový ministr školství za ČSSD Marcel Chládek.
Nejkritizovanější ministr
Ministr Dobeš byl už delší dobu pod tlakem opozice, koaličních partnerů, občanských iniciativ i odborné veřejnosti. Vyčítali mu například problémy s čerpáním dotací z fondů EU i některé podivné či nekvalitně připravené projekty.
Loni zjistila Evropská komise chyby v zadávání veřejných zakázek v programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a ministerstvu školství pozastavila čerpání 1,2 miliardy. Dobeš poté slíbil, že jestli se mu nepodaří do začátku dubna problémy vyřešit, z vlády odejde.
Kritiku si vysloužil také za navrženou reformu regionálního školství, podobu věcných záměrů zákona o vysokých školách a finanční pomoci studentům nebo kvůli prodloužení akreditace plzeňských práv až do roku 2016, za které Dobeš čelí několika trestním oznámením.
Za problematickou byla označována i Dobešova personální politika. Brusel například kritizoval časté výměny pracovníků, kteří měli na starost projekty placené z fondů EU. Koaliční TOP 09 zase vadilo zaměstnání kontroverzního úředníka Ladislava Bátory na ministerstvu školství. Dobeš měl podporu především prezidenta Václava Klause, který jej označoval za nejlepšího polistopadového ministra školství.
