Proč ministr Petříček couvl a nepodepsal kritiku Vondráčka za cestu do Ruska? ‚Nejprve se s ním setkám.‘

Ministerstvo zahraničí má konečně plnohodnotného ministra. Soustředit se prý bude mimo jiné na lidská práva. Jak to bude vypadat a proč zastavil kritiku vůči cestě předsedy sněmovny do Ruska? Tomáše Petříčka se v pořadu 20 minut Radiožurnálu ptala novinářka Marie Bastlová. A své otázky musela nejednou opakovat, než získala odpovědi k věci.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomáš Petříček | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Pane ministře, proč jste včera zastavil kritický dopis, který připravilo ministerstvo zahraničních věcí a kterým mělo reagovat na cestu šéfa Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka do Ruska?
Já jsem požádal ráno na naší poradě, abych měl pracovní návrh prohlášení, které bychom mohli vydat, nicméně následně jsme se domluvili i s kolegou Hamáčkem, že nejprve se setkám příští týden s panem předsedou Vondráčkem, abych se seznámil s průběhem jeho cesty, ale také bych s ním chtěl hovořit o tom, že bychom měli lépe koordinovat naše zahraničně politické aktivity.

Stojíme za sankcemi, ale mělo by se o nich diskutovat, říká Vondráček po návratu z Ruska

Číst článek

To znamená, že ta kritika platí?
Já si myslím, že máme jasné pozice, co se týče některých základních otázek, které byly například potvrzeny na setkání ústavních činitelů v září. Ať už se týká sankcí a dalších témat, takže já bych chtěl i toto s panem předsedou diskutovat.

To znamená, že vy sám zastáváte postoj, že sankce platí, měly by platit nadále - a jak jste řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny - umíte si dokonce představit debatu i o jejich rozšíření.
Sankce platí, nyní nevidím důvod pro jejich rušení. Nebyly splněny podmínky, které Evropská unie si dala pro to, aby přehodnotila sankční režim, který máme v platnosti. A já si myslím, že i v souvislosti s některými událostmi posledních měsíců je ta otázka, jestli nezavést i nějaké dodatečné sankce, protože například přibývá kybernetických útoků. Poslední zpráva Spojeného království a Nizozemska ukazuje, že například tajné služby Ruska byly angažovány ve snaze napadnout mezinárodní organizace a některé zahraniční instituce našich partnerů.

Kritický dopis pro Vondráčka

Ještě bych se vrátila k Radku Vondráčkovi, předsedovi Poslanecké sněmovny za hnutí ANO. Jak se díváte na to, že se sešel se šéfy obou komor ruského parlamentu, kteří jsou na sankčním seznamu Evropské unie a Spojených států amerických? Byla to chyba?
Cesta pana Vondráčka, která byla součástí cesty dvou výborů Poslanecké sněmovny, byla schválena organizačním výborem sněmovny. Je to součást parlamentní diplomacie, do které my jakožto ministerstvo zahraničních věcí nezasahujeme přímo. My připravujeme podklady pro takové výjezdy, ale já bych ale přesto chtěl s panem předsedou hovořit o tom, co diskutoval v Moskvě, jaké jsou závěry z jeho setkání. Myslím, že do budoucna bude potřeba se více bavit o tom, kam směřují zahraniční cesty našich představitelů.

Nedá mi to a zeptám se ještě jednou: je chyba, že se scházel s lidmi, kteří jsou uvedeni na sankčních seznamech Evropské unie a Spojených států amerických?
Já osobně bych se s těmito lidmi nesetkával.

A co si myslíte o výrocích předsedy Poslanecké sněmovny, které citovala ruská média? Například když hovořil o tom, že mínění většiny českého národa o Rusku není takové, jak by se mohlo zdát z mediálních informací v českých médiích. Jsou takové výroky vhodné?
Rusko v posledních letech se začalo chovat poměrně více asertivně. Myslím si, že nepředstavuje pro nás hrozbu přímo vojenskou, nicméně některé aktivity, například v oblasti kybernetických útoků, hybridních hrozeb či snahy ovlivňovat prostřednictvím fake news dění v evropských státech, musím brát vážně. Já si myslím, že je na místě vést veřejnou diskusi tak, aby česká veřejnost vnímala vztahy s Ruskem ve své celistvosti.

A víte, že jste mi vůbec neodpověděl na moji otázku?
Myslím, že náš pohled na Rusko dnes musí zahrnout všechny tyto aspekty. Že česká veřejnost vnímá, že Rusko se chová jinak, než se chovala například před deseti lety.

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček z ANO | Foto: Milan Malíček/Právo | Zdroj: Profimedia

Tak já to zkusím ještě jinak. Místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny za Piráty Jan Lipavský k Vondráčkově cestě řekl, že ji vnímá jako jakýsi vrchol jeho nekompetentního jednání. Bude od něj žádat vysvětlení jeho kroků. Že to považuje za potupu České republiky. Šel byste v tom hodnocení také tak daleko?
Nešel bych v tom tak daleko jako pan poslanec Lipavský. Nicméně si myslím, že s panem předsedou Vondráčkem budeme hovořit o tom, jaké jsou pozice České republiky, jaké jsou naše závazky k našim partnerům, například v Evropské unii, ale toto jsou témata, které bych s ním nejprve rád probral osobně. A já se budu příští týden účastnit zasedání Poslanecké sněmovny, takže chci být i přítomen této debaty případně.

Mimochodem já jsem se vás hned v úvodu ptala na ten kritický dopis, který byl připraven na ministerstvu zahraničních věcí, jehož podpis jste, jak jste v úvodu řekl, odložil či se rozhodl to v tuto chvíli nepodepsat. Je pravda, že jste ten kritický dopis spolupřipravoval na ministerstvu?
Požádal jsem své kolegy, aby připravili stanovisko, které bychom mohli vydat ve chvíli, kdy se setkám s panem předsedou Vondráčkem.

Poslední věc k tomu: proč vás vlastně váš stranický šéf Jan Hamáček žádal o to, abyste ten dopis nepodepisoval?
Pan předseda Hamáček včera vystoupil na tiskové konferenci, kde se vyjádřil k návštěvě pana předsedy Vondráčka.

On v podstatě řekl, že s tím nemá problém.
A já zároveň ale říkám také, že ministerstvo zahraničních věcí není kompetentní zasahovat do parlamentní diplomacie. Nicméně já bych rád, abychom jako země mluvili navenek jedním hlasem, abychom prosazovali zájmy naší republiky, které máme například možnost si vydiskutovat na úrovni ústavních činitelů a v tomto směru bychom měli také respektovat to, že máme zde nějaká společná stanoviska. Ať například s partnery v Evropské unii nebo v rámci NATO.

A nesouvisí stažení vašeho podpisu pod onen kritický dopis spíše s tím, že pan Vondráček je vrcholným představitelem hnutí ANO, vašeho koaličního partnera, a že se vám nechtělo jít do politického střetu s koaličním partnerem?
Už jsem avizoval, že chci problémy, které vnímám, nejprve s kompetentními lidmi diskutovat tak, abychom našli případně řešení, aby k těmto událostem nedocházelo a já nejprve chci skutečně hovořit s panem předsedou, pak bychom společně případně mohli dát i prohlášení, jak do budoucna kombinovat lépe zahraniční politiku Poslanecké sněmovny a ministerstva zahraničních věcí.

Na co se teď na prvním místě budete chtít soustředit? Ministerstvo zahraničních věcí bylo několik dlouhých měsíců bez plnohodnotného vedení - bez ministra, který by byl součástí vlády, která má důvěru. Co budou první problémy, které nejvíce hoří?
V první řadě bych chtěl znovu navštívit naše klíčové partnery, protože v uplynulých měsících nedocházelo k setkávání na úrovni ministrů zahraničních věcí. Moje první cesta bude směřovat zítra do Německa. Německo vnímám jako našeho strategického partnera a nejenom v Evropské unii, ale také například v oblastech, jako je Afrika anebo Blízký východ, kde realizujeme několik společných projektů. Dalším partnerem je například Francie, ale chci se také věnovat rozvoji vztahů s dalšími členskými státy evropské unie. Hovořil jsem již s ministrem zahraničních věcí Španělska, panem Borrellem o tom, že by bylo vhodné, aby i Španělsko věnovalo větší pozornost regionu střední Evropy. Přislíbil, že by příštím rokem také navštívil Českou republiku.

Babiš, Maďarsko, Čína

Když hovoříte o regionu střední Evropy, jak se díváte na roli České republiky v rámci visegrádské čtyřky? Jakou pozici by Česká republika v tomto uskupení měla zastávat?
Česká republika má pověst klidné, věcné, ale také velmi tvrdě vyjednávající strany a já bych chtěl pokračovat v tomto směřování našeho působení, protože jsme schopni vyvažovat naše vztahy v rámci Evropské unie, hledat vhodné koalice tak, abychom prosadili naše zájmy. A to bych vnímal jako naši prioritu. Pro mě je důležité tak přispívat k tomu, aby se posilovala jednota Evropské unie, zejména vzhledem k blížícím se volbám do Evropského parlamentu. Já si myslím, že nyní bychom měli se snažit bránit tomu, aby se unie dělila na nějaké skupinky na základě ekonomických, politických či jiných. Prostě nevnímám to, že by nyní bylo načase se snažit vytvářet někde umělé dělení v unii.

Z vašich slov chápu, že bychom se neměli soustředit primárně na naši pozici v rámci visegrádské čtyřky, která se, řekněme, od jádra Evropské unie v posledních letech spíše vzdaluje, a že bychom se tedy spíše měli soustředit i na jiné partnery v rámci Evropské unie. Rozumím vám dobře?
Visegrádská čtyřka vznikla v devadesátých letech proto, abychom se rychle stali členy Evropské unie.

Když bych se zeptala jednodušeji: netáhne nás dnes visegrádská čtyřka spíše na východ? Dále od jádra Evropské unie?
Dnes má předsednictví visegrádské čtyřky Slovensko, se kterým sdílíme celou řadu priorit pro naši spolupráci na platformě V4. My chceme pokračovat v jejich práci na dynamické Visegrádské skupině v Evropě. Myslím, že máme možnost i pro V4 najít pozitivní agendu, která by byla prosaditelná v EU. Například v oblasti vnitřního trhu, dopravní infrastruktury a dalších konkrétních témat a legislativ, které bychom do budoucna měli za V4 prosazovat.

Odpovídáte mi poněkud diplomaticky. Zkusím se zeptat ještě jednou. Premiér Andrej Babiš se v posledních týdnech netajil tím, že má politicky poměrně blízko k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, který je velkým kritikem Evropské unie. Jak se na to díváte vy? Máte k němu také tak blízko jako premiér Andrej Babiš?
Maďarsko zastává své jasné pozice. Já si zase zároveň myslím, že i s Maďarskem bychom měli být schopni se bavit o tom, že máme vlastní agendu, vlastní zahraničněpolitické priority a neměli bychom pouze sledovat to, co prosazuje Maďarsko v Evropské unii.

Ještě se zeptám jednou, zase z jiné strany. Vy jste pro Hospodářské noviny řekl, že se chcete věnovat i podpoře lidských práv, nezávislých médií nebo odborů. Myslíte si, že v Maďarsku je některá z těchto částí v ohrožení nebo že svoboda třeba nezávislých médií není v Maďarsku taková, jako bychom si představovali?
Už jsem v několika rozhovorech řekl, že i s partnery, s kterými máme celou řadu zájmů, a s kterými chceme vzájemné vztahy rozvíjet, je potřeba si říkat některé věci velmi otevřeně. A myslím si, že některé kroky, které maďarská vláda dělá, už nejsou v souladu s některými hodnotami, které v Evropské unii zastáváme. Myslím - a chci to řešit také na setkání s ministerstvem zahraničních věcí Maďarska - že je svoboda tisku prioritní pro demokratický systém. Jsou hodnoty, které bychom neměli zpochybňovat.

„Ministrem zahraničních věcí jsem já a já si chci dělat svoji vlastní zahraniční politiku a panu prezidentovi jsem řekl, že je právem ministra zahraničních věcí si vybrat poradce, s kterými konzultuje svoji zahraniční politiku.“

Tomáš Petříček (ministr zahraničních věcí )

Mimochodem, hovořil jste o tomto svém postoji s premiérem Andrejem Babišem? On totiž velmi ostře kritizoval české europoslance, kteří podpořili velmi kritickou rezoluci Evropského parlamentu vůči Maďarsku? Jestli se s ním shodnete na tomto svém postoji? O to mi jde.
Respektuji svobodné rozhodnutí poslanců Evropského parlamentu. Já bych možná v té debatě zastával trochu jinou pozici, ne takto radikální. Nicméně…

…vy byste to nepodpořil, vy byste pro to ruku nezvedl?
Pravděpodobně bych se zdržel v této době této debaty, protože skutečně se nám blíží evropské volby. Stává se to součástí volební kampaně a přispívá to pouze k rozdělování Evropy. Na druhou stranu pro tuto rezoluci hlasovali také poslanci ANO a já si myslím, že toto je taky na širší debatu. V České republice na debatu o tom, jestli stále zastáváme hodnoty roku 1989, jestli podporujeme liberální demokracii, svobodu slova, obecně svobodu, ochranu lidských práv, ale já věřím, že tyto hodnoty jsou stále platné.

Jestli se nepletu, pro tu rezoluci hlasoval také váš blízký kolega ze sociální demokracie, europoslanec Miroslav Poche. Nicméně vy tedy říkáte, že byste se toho hlasování zdržel?
Já bych se toho hlasování zdržel, zejména vzhledem k tomu, že se blíží volby do Evropského parlamentu. Myslím, že tato debata by měla vést se především na úrovni rady, nikoliv aby to byla eskalace nebo emotivní rozdělování Evropy a států podle toho, kde se nacházejí.

Když jsme hovořili o lidských právech, začátkem listopadu pojedete s prezidentem Milošem Zemanem na cestu do Číny, kde je otázka lidských práv velmi ožehavým tématem. Jak se k tomu chcete věnovat? Chcete se tam se svými čínskými partnery o problematice lidských práv bavit?
Chci se o problematice lidských práv bavit se všemi našimi partnery, nejenom s Čínou.

Zůstaňme konkrétně u Číny.
Nicméně chci na toto téma vést i debatu s našimi čínskými protějšky. Česká republika má dlouhodobě aktivní lidskoprávní agendu a mí předchůdci v Černínském paláci s čínskými protějšky téma lidských práv otevírali a já bych v tom chtěl pokračovat.

Už máte nějakou konkrétní schůzku, na které víte, že by právě na lidská práva mohla přijít řeč? Že nebude hlavním tématem ekonomika, ekonomické otázky?
V tuto chvíli se program návštěvy v Číně připravuje. Myslím, že v průběhu příštího týdne bude zřejmější, kdy bude příležitost některé lidskoprávní témata otevřít. Pro mě například jsou důležité otázky, jako jsou práva pracujících, nejenom pouze politická témata.

Poche vs. Hrad

Jak vyřešíte spor mezi ministerstvem zahraničních věcí a prezidentem Milošem Zemanem o jmenování některých nových velvyslanců? Konkrétně se to týká v tuto chvíli velvyslanců ve Švýcarsku a v Číně?
V případě velvyslanců postupujeme podle jasných pravidel, která vyplývají jak z Ústavy, tak i ze zákona o zahraniční službě. V případě Bernu, Švýcarska, tak tento materiál by měl jít brzy na vládu. V případě dalších otázek se chci nejprve seznámit se stavem výměny velvyslanců, protože jsem se doposud s tímto neseznámil.

V případě Švýcarska je pořád kandidátkou na post velvyslankyně Kateřina Fialková?
Chci o tom nejprve hovořit se státním tajemníkem, který má na starosti přípravu personální rad, které rozhodují o pozicích velvyslanců.

A v případě Číny již schválená nominace současného náměstka Kauckého?
Opět říkám, nejprve se potřebuji seznámit s detaily a s procesem výběru těchto pozic. Pan státní tajemník bude příští týden na ministerstvu a já chci o tom s ním hovořit.

Miroslav Poche | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jde mi o to, že podle informací v médiích obě tyto nominace kritizuje prezident Miloš Zeman, a zejména třeba do Číny prosazuje končícího viceguvernéra České národní banky Vladimíra Tomšíka. Co byste na takovou nominaci řekl? Je možné, že Hradu ustoupíte?
V tuto chvíli to nejsem schopen komentovat, jelikož nemám detailní informace o stavu přípravy na nominace na pozici konkrétních velvyslanců. Mohl bych se k tomu vyjádřit až v průběhu příštího týdne.

Příští rok se čeká výměna zhruba 27 velvyslaneckých postů. Jde mi o to, jestli o nových velvyslancích bude rozhodovat ministerstvo zahraničních věcí, nebo Pražský hrad?
Ministerstvo zahraničních věcí bude s to určitě postupovat podle platných pravidel pro výběr velvyslanců a bude prosazovat diplomaty, kteří mají zkušenosti a předpoklady pro to hájit naše zájmy v konkrétních destinacích co nejlépe.

Na jaké pozici budete spolupracovat se svým stranickým kolegou Miroslavem Pochem? Vy už jste, tuším, řekl, že byste chtěl, aby byl vaším externím poradcem, je to tak?
Já chci ke konci měsíce zrušit pozici politického tajemníka ministerstva zahraničních věcí, protože tato pozice již není nezbytně nutná a s panem poslancem Pochem bych chtěl spolupracovat externě jakožto s poradcem či konzultantem pro některé otázky evropské politiky.

Řekl jste to prezidentu Miloši Zemanovi?
Ano, o tom jsem s panem prezidentem také hovořil.

A neměl námitky? Protože, tuším, říkal, že nechce, aby se Miroslav Poche stal jakýmsi stínovým ministrem nebo aby dále významně působil na ministerstvu zahraničních věcí.
Pan Poche určitě nebude stínovým ministrem. Ministrem zahraničních věcí jsem já a já si chci dělat svoji vlastní zahraniční politiku a panu prezidentovi jsem řekl, že je právem ministra zahraničních věcí nicméně si vybrat poradce, s kterými konzultuje svoji zahraniční politiku.

Hamáček a důvěra ČSSD

Mimochodem, po proběhlých volbách se objevila velká řada kritiky zevnitř sociální demokracie vůči výsledku, kterého právě ČSSD jak v komunálních, tak v senátních volbách dosáhla, a objevily se hlasy volající po tom, že by sociální demokraté měli vyměnit některé své ministry ve vládě. Předpokládám, že vás se to netýká, vy nejste ve vládě ještě ani týden, ale co si o tom myslíte? Je to na místě?
V sobotu bude zasedat ústřední výkonný výbor, kde – předpokládám - bude velmi živá debata o dalším směřování sociální demokracie. Sociální demokracie potřebuje vést velmi aktivní debatu. Nezastírám, že se nacházíme v situaci, kdy naše preference nejsou nejvyšší.

Hamáček požádá o vyslovení důvěry na výboru ČSSD, někteří spolustraníci ho označili za měkkého lídra

Číst článek

Dokonce jsou místy velmi nízké…
A jsou v některých případech velmi nízké. Nicméně souhlasím s tím, že tyto volby by měly být impulzem pro to, aby se sociální demokracie znova postavila na nohy. Vnitřně si vyříkala některé své spory a začala být opět pro voliče srozumitelná a mluvila jedním hlasem a byla schopná prosazovat program, který je v zájmu našich voličů.

Vy jste mi zase neodpověděl na otázku, pane ministře. Měla by sociální demokracie vyměnit nějaké své ministry, nebo to nepovažujete v tuto chvíli za vhodné?
V tuto chvíli bych se soustředil především na programovou diskusi uvnitř sociální demokracie tak, abychom mohli nabídnout voličům a občanům nové politické návrhy, které bychom mohli v rámci této vlády ještě prosadit, protože se nám podařilo prosadit řadu našich programových priorit, ale v tuto chvíli bych otázku výměn ve vládě neřešil. Já si myslím, že nás čeká v blízké době sjezd sociální demokracie, kde bude určitě prostor pro mnohem hlubší debatu.

Ještě poslední otázka dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu: váš předseda, vicepremiér Jan Hamáček, řekl, že na zasedání ústředního výkonného výboru o tomto víkendu požádá o jakési vyslovení důvěry. Umíte si představit, že by takovou důvěru nedostal? A co by se potom dělo?
Jsem přesvědčen, že předseda Hamáček důvěru získá. Myslím, že v tuto chvíli sociální demokracie potřebuje především stabilitu a klid, aby mohla se věnovat své práci, ať už v nově zvolených zastupitelstvech obcí, ale také na krajích a ve vládě. Myslím si, že v tuto chvíli nás čeká příprava na sjezd a v rámci ní bychom si měli uvnitř strany velmi důkladně vyříkat, jaké jsou naše budoucí priority, jaké směřování například i v zahraniční politice by měla sociální demokracie prosazovat. Pro mě bude důležité, aby tato orientace byla proevropská, a to budu také hájit na blížícím se ústředním výkonném výboru.

Marie Bastlová, rak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme