Ministři budou řešit, jak se přihlásit o zablokované miliardy v kauze MUS
Ministři dnes budou rozhodovat o způsobu, jakým se Česká republika přihlásí o zablokované miliardy, které leží na švýcarských účtech. Jde o kauzu privatizace Mostecké uhelné společnosti.
Švýcarští vyšetřovatelé v kauze zabavili přes dvanáct miliard korun. Česko v minulosti opakovaně vyzvali k tomu, aby se připojilo k trestnímu řízení jako poškozený, který by mohl požadovat až 3,5 miliardy korun. Na jejich dotazy ale dlouho nikdo nereagoval.
Vicepremiérka za Věci veřejné Karolína Peake proto bude chtít slyšet vysvětlení, proč stát tak dlouho otálel.
Peake připouští, že jí není jasné, jak se vláda v této situaci ocitla, a proto od dnešní schůzky očekává hlavně vysvětlení celého procesu. Přijde jí naprosto neuvěřitelné, že ačkoli zcela zjevně došlo ze švýcarské strany k opakované výzvě k připojení k trestnímu řízení, česká strana váhala tak dlouho, až o tu možnost přišla.
„Očekávám jednání o postupu ze strany vládních činitelů v této kauze a také o informacích o dalším postupu při připojování k trestnímu řízení ve Švýcarsku,“ potvrdila Peake.
Nad způsoby, jakými by mohlo Česko vymáhat prostředky z privatizace MUS, se zamýšlela v Ranním interview Radiožurnálu vicepremiérka Karolína Peake
„Případ má dvě roviny. Jedna rovina je vyšetřování případu v České republice. To je věc, která je problémem státního zastupitelství v České republice, a proto padly ony kárné obžaloby na Vrchním státním zastupitelství,“ vysvětluje Karolína Peake a pokračuje:
„A ta druhá rovina je ta rovina čistě procesní a připojení k tomu řízení, které probíhá ve Švýcarsku. A zde je to problém čistě vlády, nikoli státního zastupitelství.“
Švýcarský soud nedávno zamítl žádost České republiky o připojení k již probíhajícímu řízení. Důvodem byl způsob komunikace a otálení českých úřadů.
Ve hře je tak odvolání nebo civilní žaloba. „Už máme jen nějaké možnosti náhradní: připojit se prostřednictvím občansko-právní žaloby, což už je ovšem komplikovanější a dražší,“ říká Karolína Peake.
Pospíšil: S civilní žalobou v kauze Mostecké uhelné nemůžeme otálet
Číst článek
Diplomatická depeše, kterou Švýcarsko upozorňovalo Česko na možnost připojení se k procesu, prošla podle Karolíny Peake třemi ministerstvy: ministerstvo zahraničí ji předalo ministerstvu spravedlnosti, odkud putovala na ministerstvo financí.
Jak řekla Karolína Peake, při tomto putování docházelo k prodlevám, které mohly být pro celou kauzu klíčové.
Kdo chyboval, není jasné
Bezpečnostní expert ČSSD Jeroným Tejc viní ze zanedbání ministerstva financí a spravedlnosti, které si případ mezi sebou přehazují.
„Je evidentní, že v této věci český stát chybu udělal. Pokud chci dosáhnout určitého výsledku, tak využiji všech možností, nikoli jednu z těch základních nevyužiji, abych poté zkoušel možnosti, které jsou daleko méně účinné,“ řekl Tejc.
Ministr financí Miroslav Kalousek už dříve odmítl, že by vina ležela na jeho resortu.
„Já těžko mohu hodnotit procesy na jiném ministerstvu nebo v jiné instituci. Mohu pouze říct, že ministerstvo financí disponovalo takovými podklady a v takových termínech, že mohu zodpovědně říct, že svojí povinnost nezanedbalo a nezanedbává ji ani teď. Je pravděpodobné, že mohlo mít řadu podkladů v lepší kvalitě a dříve,“ připustil Kalousek.
Kdo za liknavost Česka při spolupráci na vyšetřování případu může, začala zjišťovat protikorupční policie.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil už také kvůli tomu podal kárné žaloby na bývalého pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu, náměstka Libora Grygárka, Ladislava Letka, který kauzu dozoroval, a Marcelu Kratochvílovou, která už byla v souvislosti s kauzou sesazena z vedení odboru závažné hospodářské a finanční kriminality.
Švýcarské úřady zahájily vyšetřování privatizace Mostecké uhelné společnosti již v roce 2005.
Podle dostupných informací Švýcaři viní z praní špinavých peněz, nekalé správy nebo podvodu někdejší správce Mostecké uhelné Antonína Koláčka, Luboše Měkotu, Marka Čmejlu, Oldřicha Klimeckého, Petra Krause, Jiřího Diviše a Jacquesa de Groota.
