Ministři budou znovu řešit odloučení církví od státu
Ministři budou rozhodovat o odloučení církví od státního rozpočtu. Na stole mají dohodu, ke které dospěli zástupci státu a církví. Víc než polovinu svého původního majetku by podle ní měly církve dostat v nemovitostech a státní pokladna by jim v následujících třiceti letech vyplatila 59 miliard korun navýšených o inflaci.
Církve by pak ale musely hospodařit samy, bez nároku na příspěvky ze státního rozpočtu - jako je tomu teď. Věci veřejné ale s podporou této dohodě váhají, chtějí vědět, kde stát potřebné peníze získá. „Je relevantní v dnešní době si klást otázku, jaké bude mít finanční plnění dopady na státní rozpočet,“ vysvětlila místopředsedkyně strany Kateřina Klasnová.
O případném zpoždění finanční náhrady by se ale podle předsedy Věcí veřejných Radka Johna ještě mělo jednat: „Nemovitý majetek – pole, louky – samozřejmě je k vydání. Nikdo nám je neukradl, ty tady leží. O parametrech toho, jak má vypadat finanční dohoda je třeba jednat na vládě.“
Ministr obrany za ODS Alexandr Vondra říká, že jeho straničtí kolegové pro dohodu určitě ruce zvednou: „ODS to určitě na jednání vlády podpoří. Byla připravena to podpořit, i když to začala projednávat vláda těsně před Vánoci. My respektujeme to, na čem jsme se v koaliční dohodě dohodli.“
Místopředsedkyně ODS a šéfka sněmovny Miroslava Němcová zdůraznila, že vyplacením církví by se stát zbavil svých závazků vůči nim, protože je teď ze státního rozpočtu pravidelně financuje.
„Náklady, které s tím budou spojené, bychom platili tak jako tak podporou církví v dosavadním systému. Chce to odvahu do toho říznout, i když veřejnost tomu netleská. Věřím, že najde shoda v koalici. Bylo to tolikrát předjednáváno a je to v koaliční smlouvě, takže si neumím představit, že se nenajde,“ řekla Němcová.
Ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 ale čeká, že Věci veřejné dohodu dodrží i s ohledem na délku vyplácení, která je 30 let.
Důvod k neřešení se vždycky najde
„Jednání státu s církvemi váhání provází. To člověk trošku čeká, protože některé důrazy a hlasy jsme zaslechli od zástupců Věcí veřejných už ve vládní komisi. Člověk nerad, ale bere to na vědomí jako součást vyjednávání,“ říká předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml.
„Vždycky nějaký argument je. Pak je na moudrosti naší vlády, která řekne, že tomuhle argumentu uhneme a budeme to řešit jindy. Já si myslím, že zase bude nějaký důvod, proč to neřešit,“ dodává Ruml.
