Ministři v demisi se snaží prosadit řadu nových zákonů, podle premiéra však budou nanejvýš dva
Ministři vlády Jiřího Rusnoka chtějí prosazovat zákony i přesto, že se rozpustila Poslanecká sněmovna. Normy by poslali rovnou do Senátu jako zákonná opatření a tím by se vyhnuli schvalování v dolní komoře parlamentu. Návrhů už se sešlo několik. Premiér v demisi Jiří Rusnok ale odmítá, že by chtěl jeho kabinet tímhle způsobem prosadit víc než jeden nebo dva zákony.
Vláda nejspíš navrhne zákonné opatření, které by upravilo zdanění investičních fondů. Podle premiéra Rusnoka je v původní předloze chyba, která by znamenala, že podílníci fondů nebudou platit ze svých zisků žádnou daň.
Už delší dobu se taky mluví o možné změně poplatků za pobyt v nemocnicích. Ministr zdravotnictví Martin Holcát chce současnou stokorunu za den snížit na 60 korun, děti by neplatily nic. Tato úprava má naději na to, že projde.
Pak jsou ale další zákony nebo novely, které si budou muset zřejmě počkat na novou sněmovnu. Například ministr financí Jan Fischer chce zachovat daně z dividend. To, aby se dividendy nedanily, navrhoval Fischerův předchůdce Miroslav Kalousek, který argumentoval tím, že firmy už jednou daň platí, takže jde o dvojí zdanění.
Neodkladná „zákonná opatření“ může po rozpuštění Poslanecké sněmovny vydávat Senát, a to pouze na návrh vlády. Nově zvolená sněmovna by je poté musela potvrdit, jinak by opatření neplatilo. Senát by však nemohl měnit ústavu ani volební zákon, schvalovat státní rozpočet, státní závěrečný účet ani mezinárodní smlouvy.
Druhý zákon je zákon o vojácích z povolání, který chce prosadit ministr obrany Vlastimil Picek. Tyto předlohy ale pravděpodobně vláda do senátu nepošle. Premiér Jiří Rusnok totiž dnes řekl, že zákonná opatření bude do senátu posílat jen v akutních případech, konkrétní ale nebyl.
„Zákonná opatření, pokud k nim vůbec budeme donuceni sáhnout, budou skutečně v mimořádné situaci, která je determinovaná tím, že nesnese odkladu. S velkou pravděpodobností volby proběhnou 25. a 26. října, to znamená, že přes všechny lhůty, které musí pak uplynout, bychom ke konci listopadu měli mít novou Poslaneckou sněmovnu,“ řekl premiér.
V Senátu má většinu levice a především bývalá vládní koalice se obávala toho, že by mohla vláda pomocí zákonných opatření prosazovat změny norem. To ale předseda Senátu Milan Štěch odmítá.
„My předpokládáme, že zákonná opatření navrhne vláda pouze tehdy, když to bude nezbytně nutné a kdyby naší zemi hrozily nějaké významné ztráty nebo situace, že některé činnosti státu a služeb pro občany nebudou zajištěny,“ vysvětlil Štěch.
Zákony schválené jako zákonná opatření pouze Senátem musí navíc po volbách ještě potvrdit nová Poslanecká sněmovna.
