Ministryní kultury je Alena Hanáková, Klaus jí popřál 'razantní nástup'
Prezident Václav Klaus krátce po deváté hodině jmenoval Alenu Hanákovou ministryní kultury. V čele úřadu nahradí svého stranického kolegu Jiřího Bessera. Poslankyně za Starosty a nezávislé je po Karolíně Peake druhou ženou ve vládě.
Prezident popřál Hanákové hodně úspěchů ve funkci. Doufá, že její nástup bude razantní na novém postu „něco dokáže“. „Přeji Vám, aby se Vám dařilo, abyste nastoupila do rozjetého vlaku vlády premiéra Nečase, razantně a úspěšně,“ řekl Václav Klaus.
Poslankyně, která má zkušenosti hlavně z komunální politiky, se chce zaměřit na rozvoj a financování kultury, ale i vyrovnání státu s církvemi. Navázat tak chce i na práci svého předchůdce.
O změně v čele ministerstva kultury diskutovali v Ozvěnách dne výtvarník Jiří David a redaktor kulturní rubriky Týdne, Vojtěch Varyš.
Právě vyrovnání státu s církvemi považuje za svou prioritu. Už na středečním zasedání vlády by měla být u projednávání návrhu příslušného zákona.
Poslankyně Starostů a nezávislých nahradila svého stranického kolegu Jiřího Bessera, který rezignoval kvůli kontaktům s podnikatelem Pavlem Hráchem, pravomocně odsouzeným za korupci. Besser neuvedl v majetkovém přiznání, že figuruje v Hráchově společnosti, která koupila byt na Floridě.
ČTĚTE TAKÉ: Do čela ministerstva kultury jmenuje prezident Alenu Hanákovou
„Pro mě byl ministr Jiří Besser figurou poměrně nešťastnou, protože jeho kompetence ve smyslu kultury byly mizivé,“ řekl v Ozvěnách dne výtvarník Jiří David. Naopak redaktor kulturní rubriky Týdne, Vojtěch Varyš s nadsázkou napsal, že tak dobrého ministra kultury už mít nebudeme.
„Měl jsem na mysli to, že po letech, kdy tady fungovali ministři, kteří se obávali jakéhokoli rozhodnutí, přišel člověk, který byl ochoten radikálních kroků bez ohledu na to, jestli mu to přinese body nebo ne. A to je v resortu kultury velmi potřeba,“ uvedl.
„Nebál se vyhodit neschopné ředitele Národní knihovny, Národního technického muzea, ukončit dlouholetou anabázi s Milanem Knížákem. Besser se nebál spojit Národní divadlo se Státní operou, získal světového dirigenta Jiřího Bělohlávka pro Českou filharmonii,“ dodal Varyš.
S těmito argumenty se ale výtvarník Jiří David neztotožňuje. „Co se týká třeba Národní galerie, je jedno jestli by do toho ministr Besser řízl, nebo neřízl, tam bylo už podruhé uděláno výběrové řízení, takže on pouze vyplnil zadání výběrové komise. Co se týká pana Bělohlávka, to je člověk na svém místě. Tam ale pan Besser nešel do žádného rizika. A mohl bych oponovat i v dalších bodech,“ uvedl.
Dodal, že od nové ministryně kultury Aleny Hanákové si nic neslibuje. „I na obsazování ministra kultury by měl být člověk mezinárodního rozhledu a obrazu renomé. A takové osobnosti v tuto chvíli česká politika asi nemá a proto vybírá na základě nějakých politických klíčů. Starostové a nezávislí to dostali do své patroly a nikdo jiný se o to nestará,“ uvedl výtvarník.
Loni v květnu byla 53letá Hanáková zvolena do sněmovny jako nestraník na kandidátce TOP 09. V dolní komoře je mimo jiné členkou výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a místopředsedkyní podvýboru pro kulturu. Než vstoupila do vysoké politiky, působila jako starostka Vizovic.
Umělci chtěli Mathého
Podle řady umělců byl vhodnějším kandidátem na nového ministra rektor Akademie múzických umění a bývalý ředitel České televize Ivo Mathé. Ten však nakonec nabídku odmítl.
Kritikům také vadilo, že se nehledal odborník, ale o výběru se rozhodlo podle stranického klíče. „Je pravda, že pan ministr s řadou věcí hnul, ať jde o církevní restituce nebo přípravu zákona o kinematografii. Je potřeba tyto věci dokončit,“ připouští Marta Smolíková, ředitelka výzkumného a vzdělávacího centra pro kulturu ProCulture.
„Často se vedou nářky nad tím, že je málo peněz na kulturu, na druhou stranu peníze jsou na to, co se považuje za důležité. To je v argumentaci, co nám kultura přináší, proč se jí věnujeme,“ míní Smolíková.
Podle ní jsou důležité i ekonomické přínosy kultury. „Musíme ji chápat jako katalyzátor nejen společenského života, ale dnes i ekonomického. Kulturní průmysl má dnes docela solidní ekonomické výkony na rozdíl od těch tradičních průmyslů, s kterými jsou problémy. To je potřeba studovat, poznávat a tím argumentovat.“
