Policie zažádala o Peltovu výpověď před sněmovní komisí. ‚Má si ho vyslechnout sama,‘ reaguje Benda

Policie chce od Poslanecké sněmovny, aby jí poskytla výpověď někdejšího předsedy fotbalové asociace Miroslava Pelty, kterou učinil loni v srpnu před sněmovní vyšetřovací komisí k únikům z vyšetřovacích spisů. Předseda sněmovny Radek Vondráček z hnutí ANO se obrátil na ústavně právní výbor, aby mu k této žádosti poskytl stanovisko. Vyplývá to z pozvánky na úterní jednání výboru.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miroslav Pelta

Miroslav Pelta | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Na programu úterního jednání ústavně právního výboru je bod s názvem Žádost předsedy Poslanecké sněmovny o stanovisko k žádosti Policie České republiky o zaslání listiny obsahující záznam výpovědi Miroslava Pelty.

Pelta mohl ovlivňovat i rozhodování soudu. 'Kámošce' z případu Berbr dával VIP lístky na fotbal, píše policie

Číst článek

Fotbalový boss Pelta byl loni obviněn kvůli údajnému zmanipulování sportovních dotací. Měsíc strávil ve vazbě, odkud byl propuštěn na začátku loňského června.

Ústavně právní výbor by se měl podle jeho předsedy Marka Bendy (ODS) dohodnout na pravidlech, podle nichž se bude sněmovna v takovýchto případech chovat. „Vyšetřovací komise nejsou a nemají být servisní organizací pro policii,“ řekl Benda. Míní, že pokud může policie vyslechnout svědka sama, má si ho sama vyslechnout.

Komise kvůli Přibilovi

Poslanecká vyšetřovací komise vznikla hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes (MfD) Marka Přibila s někdejším vicepremiérem a nynějším premiérem Andrejem Babišem (hnutí ANO), na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů.

Pelta se vrátil ve formě. Na valné hromadě chválil Berbra a nešetřil kritikou

Číst článek

Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které Mladá fronta Dnes spadá. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě. Komise se však dotkla i případu úniků v Peltově kauze.

Komise tehdy dospěla k závěru, že úniky informací z trestních spisů, jejich účelový výklad a následné ovlivňování veřejného mínění mohou znamenat fatální ohrožení ústavnosti.

Obdobné žádosti bezpečnostních složek vůči sněmovně se již v minulosti vyskytly. V roce 2016 odmítla zbavit mlčenlivosti členy vyšetřovací komise k reorganizaci policie, jak ji o to žádala Generální inspekce bezpečnostních sborů. Důvodem žádosti byly úniky z takzvané zprávy bývalého ředitele někdejšího protimafiánského útvaru Roberta Šlachty do některých médií.

V roce 2013 žádal Útvar pro odhalování organizovaného zločinu sněmovnu například o záznamy z vnitřních i vnějších kamer a informace o pohybu všech osob, které využívají poslanecké přístupové karty ve sněmovně. Údajně to souviselo s případem tří bývalých poslanců ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme