Se jmenováním některých ministrů měli problém Havel i Klaus. Nakonec ale ustoupili

Prezident Miloš Zeman nechce jmenovat Miroslava Pocheho ministrem zahraničí Babišovy vlády. Není to ale poprvé, kdy se něco takového stalo. Prezident Václav Havel nechtěl Grégra jmenovat místopředsedou vlády, Václav Klaus pak měl problém s Urbanem, Rathem nebo Schwarzenbergem. Nakonec ale ke jmenování vždy premiérem navržených lidí došlo.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

První český prezident Václav Havel (vlevo) a jeho nástupce Václav Klaus | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Václav Havel

Jmenování Miroslava Grégra místopředsedou vlády (květen 2001)
Počátkem května 2001 požádal premiér Miloš Zeman (tehdy ČSSD) prezidenta Václava Havla, aby do uvolněné funkce místopředsedy vlády jmenoval ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra (tehdy ČSSD). Hlava státu se jmenováním několik týdnů otálela. „Ty výhrady nejsou ani osobní, ani politické, jsou to výhrady filozofické. Já prostě nesouhlasím s jeho viděním, s jeho pojetím ekonomiky, jeho ‚technologické zóny‘ považuji za zničení naší země,“ řekl Havel. Grégra přesto na konci května vicepremiérem jmenoval.

Zeman si chce s Pochem promluvit o postu ministra. ‚Rád přijedu,‘ přijal pozvání kandidát za ČSSD

Číst článek

Václav Klaus

Jmenování Milana Urbana ministrem průmyslu (březen 2003)
Premiér Vladimír Špidla odeslal 14. března 2003 na Hrad žádost o odvolání ministra průmyslu Jiřího Rusnoka (ČSSD) a jmenování Milana Urbana (ČSSD) na Rusnokovo místo. Prezident Václav Klaus reagoval vyhlášením, že Špidlovi vyhoví, ale nejprve chce vědět, jestli Urban ovládá alespoň jeden světový jazyk a zda je změna vlády konečná. Klaus Urbana nakonec jmenoval 19. března poté, co mu Špidla sdělil, že žádné další změny neplánuje a mluvčí vlády oznámila, že Urban mluví anglicky a francouzsky.

Jmenování Davida Ratha ministrem zdravotnictví (říjen 2005)
Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) poslal 20. října 2005 prezidentu Klausovi návrh na jmenování Davida Ratha (v té době nestraník) ministrem zdravotnictví. Prezident odmítl Ratha jmenovat, neboť jeho souběžné působení ve funkci ministra a prezidenta České lékařské komory (ČLK) by bylo podle Klause v rozporu s Ústavou. Paroubek poté Ratha jmenoval prvním náměstkem a pověřil ho řízením ministerstva. Začátkem listopadu Rath odešel z čela ČLK a 4. listopadu jej Klaus jmenoval ministrem.

Babiš jedná v Lánech se Zemanem, má mu ukázat seznam ministrů. Na premiéra čekali demonstranti

Číst článek

Jmenování Karla Schwarzenberga ministrem zahraničí (prosinec 2006)
Premiér Mirek Topolánek (ODS) předložil 21. prosince 2006 Klausovi seznam kandidátů na ministry ve svém druhém kabinetu. Hlava státu dala při této příležitosti veřejně najevo svou nelibost s nominací Karla Schwarzenberga (tehdy ODA) na post šéfa české diplomacie. Podle Klause nebyl Schwarzenberg vhodným kandidátem kvůli svým úzkým vazbám na Rakousko, jež by mu mohly bránit v hájení zájmů a postojů České republiky. Schwarzenberga i další ministry Topolánkova koaličního kabinetu nakonec Klaus 9. ledna 2007 do funkce jmenoval.

Jmenování Karolíny Peake ministryní obrany (prosinec 2012)
Po rezignaci ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) počátkem prosince 2012 navrhl premiér Petr Nečas (ODS) na jeho místo místopředsedkyni vlády Karolínu Peake (LIDEM). Klaus nominaci kritizoval. „Nedokážu si představit, že se paní Peake stane přes noc odbornicí na armádu a že vojáci, statní mužové, přijmou takovou dívenku v roli ministryně obrany,“ řekl Klaus. Peake ale následně ministryní obrany jmenoval. Ve funkci vydržela pouhých osm dní, načež byla z funkce na Nečasovu žádost odvolána.

Spor o jména může zhatit spolupráci s ANO, připustil Hamáček

Číst článek

Miloš Zeman

Jmenování vlády Bohuslava Sobotky (leden 2014)
Během jednání o sestavování Sobotkovy vlády prezident Zeman vyjádřil výhrady k některým navrženým ministrům, zejména k Milanu Chovancovi a Janu Mládkovi (oba ČSSD). U Chovance měl pochybnosti o jeho studiu na plzeňských právech, v případě Mládka to bylo kvůli problémům se ziskem bezpečnostní prověrky. Oba nicméně do funkce jmenoval. Zeman také opakovaně řekl, že bude chtít po ministrech negativní lustrační osvědčení, což mohl být problém pro šéfa ANO Andreje Babiš. Nakonec prezident řekl, že Babiše jmenuje ministrem financí v případě, pokud projde prvním čtením služební zákon.

Navržení Miroslava Pocheho do funkce ministra zahraničí (květen až červen 2018)
Prezident Zeman v polovině května řekl, že nebude akceptovat europoslance Pocheho jako ministra zahraničí v chystané koaliční vládě ANO a ČSSD. V rozhovoru na webu Parlamentní listy jako důvod uvedl, že Poche v květnu 2015 napsal článek vstřícný vůči migrantům a migračním kvótám. ČSSD nicméně na nominaci silného hráče pražské stranické organizace trvá. Premiér Babiš ještě v sobotu vyzval Pocheho, aby se kandidatury na ministra vzdal, protože ho odmítá nejen Zeman, ale i KSČM, bez jejíž podpory ve sněmovně kabinet vzniknout nemůže. Sociální demokraté i Poche ale výzvu odmítli.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme