Mise v Afghánistánu měla smysl. Situace se tam posunula pozitivním směrem, myslí si Černochová

Čeští vojáci opustili stejně jako jejich spojenci po dvaceti letech Afghánistán. Jaký je další osud jejich místních spolupracovníků, kteří v Afghánistánu zůstávají? Nehrozí jim v případě nadvlády hnutí Talibán smrtelné nebezpečí? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byla poslankyně a předsedkyně poslaneckého výboru pro obranu Jana Černochová z ODS.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jana Černochová na setkání ODS a prezentace koalice SPOLU 1. května na Petříně.

„Jako Česká republika jsme se vždycky snažili pomáhat v tom, aby měl Afghánistán samostatnost v tom smyslu, že jediné řešení, které ho posune dál, je politické,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Jana Černochová z ODS (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: Český rozhlas

Od roku 2002 se v Afghánistánu vystřídalo 11 500 českých vojáků a někteří tam byli i opakovaně. Šlo o nejdelší operační nasazení Armády České republiky, které má na konci srpna skončit. Jak ho hodnotíte?
Musím poděkovat všem našim vojákům i civilním pracovníkům, kteří se na těch misích podíleli. Reprezentovali Českou republiku velmi dobře, odvedli obrovský kus práce a možná si, na rozdíl od některých jiných zemí, vytvořili úzké vazby s místním obyvatelstvem. Byly české firmy a čeští vojáci, kteří se snažili pomáhat i při rekonstrukci Afghánistánu. Byly to mise, kde jsme stavěli školy a pomáhali budovat infrastrukturu. To se nezapomíná a bylo to velice kladně hodnoceno i místními Afghánci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s poslankyní a předsedkyní poslaneckého výboru pro obranu Janou Černochovou z ODS

Měla ta mise jako taková smysl? Zdá se, že po odchodu amerických a dalších jednotek zemi z větší části ovládne Talibán.
Vidíme i na tom, co se tam děje v posledních dnech, že to smysl mělo. Pokud by to bylo na mně, tak bych byla zdrženlivější, co se týče toho odchodu spojeneckých vojsk. Na druhou stranu, pokud se Spojené státy rozhodly, že stáhnou svoje vojáky, tak našim vojákům by tam chybělo logistické zázemí. Je tam nějaká mírová dohoda, která nepokrývá ani celé území Afghánistánu. Výjimečně souhlasím s naším panem prezidentem, protože i on byl trochu rozčarován z toho, že Afghánistán opouštíme za této konstelace. 

Kdy by bylo lepší ten odchod vojsk načasovat?
Jako Česká republika jsme se vždycky snažili pomáhat v tom, aby měl Afghánistán samostatnost v tom smyslu, že jediné řešení, které ho posune dál, je politické. Rozhodně jsme neměli ambici jim tam vnucovat náš způsob života. Byli jsme tam ale garantem toho, že tam budou demokratické volby.

Nic z toho, co jmenujete, se ale de facto nestalo.
To bych neřekla. Určitě se to posunulo pozitivním směrem a úplně se mi nechce hodnotit situaci, která tam je dnes. Jaký bude další vývoj ukážou příští měsíce. Skutečně by vládu nad touto zemí měla přebrat vláda, která vznikne z demokratických voleb a bude řešit věci, které Afghánistán dlouhodobě sužují – nezaměstnanost, nízká gramotnost. Jsou to věci, se kterými jsme jim pomáhali my jako Česká republika. V Afghánistánu jsme neměli žádné bojové mise.

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme