Proškolili jsme deset tisíc mistrů fake news dezinformací. Kdo získal nejvíc fanoušků?
Zkusili jste se stát šéfredaktorem dezinformačního webu ve hře serveru iROZHLAS.cz? Pak již nejspíše tušíte, jaké techniky působí při šíření falešných zpráv na sociálních sítích nejlépe. Za týden hra proškolila téměř deset tisíc mistrů fake news.
Nejúspěšnějším dezinformátorem se stal se skóre 16 282 sledujících neznámý muž ve věku 18-35 let z města nad 50 tisíc obyvatel. Zpravodajskou hru, kterou minulý týden připravil server iROZHLAS.cz, dokončily tisíce čtenářů. Zkusit si ji můžete zde.
Hra vznikla k příležitosti veřejné debaty Českého rozhlasu Plus FAKE NEWS: lži, nebo svoboda slova? Diskutovat v ni na téma dezinformací budou ve středu 5. září v Krajské vědecké knihovně Liberec novinářka Nora Fridrichová, publicista Ondřej Neff, producent Kazma Kazmitch, politolog Miloš Gregor a psycholog Dalibor Špok. Od 18.30 v živém přenosu Českého rozhlasu Plus moderuje Michael Rozsypal. Videopřenos je možné sledovat na facebooku nebo na webu Plusu.
Krátký dotazník po skončení hry Chcete se stát dezinformátorem? vyplnilo nad 8,5 tisíce nově vyškolených tvůrců falešných zpráv. Z dostupných dat lze říci, že roli šéfredaktorů dezinformačních webů ve většině zastoupili muži (70 %), šéfredaktorek pak bylo nad 2 tisíce. Nadpoloviční většina všech hráčů ve věkové kategorii 18 až 35 let, z měst nad 50 tisíc obyvatel. Muži pak také byli v průměru ve hře o něco úspěšnější. Méně se zdráhali falešné zprávy šířit.
Hlavním cílem české adaptace projektu GetBadNews bylo nejen publikováním smyšlených článků získat co nejvíce sledujících na sociálních sítích či vzbudit u čtenářů důvěru, ale především představit hráčům manipulativní techniky, které prokazatelně fungují při šíření jak zcela smyšlených zpráv, tedy hoaxů, tak zpráv, které můžeme pokládat za přinejmenším zavádějící.
Ve svých pěti částech zpravodajské hry si šéfredaktoři dezinformačních webů zkusili ovlivnit veřejné mínění, diskreditovat své odpůrce i vyvolat politický skandál. Manipulovali při tom se zdroji informací, vymýšleli svědectví, apelovali na lidské emoce či nakoupením falešných facebookových profilů pomohli své zprávy šířit virálně.
Inspirací při výběru témat a titulků použitých ve hře jejím tvůrcům byly zprávy publikované na webech, které server Konšpirátori.sk po podrobné analýze označil za dezinformační. Ve hře se v pozměněné formě objevila nechvalně známá kauza Lithium či falešná zpráva o výbuchu jaderné elektrárny ve Francii.
Mezi nejčastější témata, kterými autoři dezinformačních článků manipulují s veřejným míněním, poté patří například migrace, ale také poplašné zprávy upozorňující na nejrůznější faktory ohrožující lidské zdraví.
„Hra je podle mě velmi podařená. Jednak zábavnou formou poukazuje na to, jak různé dezinformace a fake news často vznikají, zároveň však lidem připomíná, jak snadné je si nějaké informace vycucat z prstu, bez opory v realitě a díky apelu na emoce je nechat rychlostí blesku šířit mezi lidmi. Na názorných příkladech si tak lidé mohou vyzkoušet to, na co my jako akademici upozorňujeme,“ hodnotil Miloš Gregor, politolog Masarykovy univerzity. Ten je mimo jiné součástí iniciativy Zvol si info, která na problém falešných zpráv dlouhodobě upozorňuje.
