Mládežnické organizace zavedených politických stran chtějí spolupracovat
Mládežnické organizace zavedených politických stran budou spolupracovat. Ve společné platformě se chystají prosazovat principy standardní parlamentní demokracie. V platformě se sejdou Mladí sociální demokraté, mládežnické organizace KDU-ČSL, TOP 09 i Mladí konzervativci. Doplní je Mladí Strany zelených.
Mládežnické stranické organizace by chtěly svou spoluprací vrátit důvěru v klasické politické strany a současně se vymezit vůči účelovým politickým subjektům.
„To, co nás spojuje, je to, jak pojímáme demokracii," vysvětlil mluvčí Mladých Strany zelených.
„Že to vidíme jako soutěž politických nebo politicky angažovaných subjektů, které by se měly ke svým idejím hlásit a argumenty je prosazovat.“
Zavedené strany mají sice své mládežnické organizace, jejich členové se ale počítají v lepším případě na stovky. Mladí mají zkrátka jiné zájmy a do politických stran se nehrnou.
„O politiku se vůbec nezajímám, o vstupu do ní vůbec neuvažuji,“ řekl v anketě Českého rozhlasu jeden z oslovených mladíků.
„Je to možné, jako každý mladý člověk mám velké ambice a chci změnit svět,“ naopak projevila zájem mladá žena.
„Vystoupit z davu jistě není špatné, ale zkrátka pro politiku nemám vlohy,“ uvedl další mladík.
Až na jednu výjimku námi oslovení mladí lidé s politickou kariérou nepočítají.
Pro mládež nejsou strany moc atraktivní
„Mladší lidé mají dnes pocit, že politika se dá ovlivňovat i jinými způsoby než jenom členstvím ve straně. Současně u generace částečně převládá i něco jako stigmatizujícího, co politika obsahuje,“ vysvětluje politolog Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„A současně třetím důvodem je, že vlastně ani politické strany o mladé příliš nestojí. Dříve skupiny mladých budoucích politiků byly jakousi líhní budoucích politiků na vysoké úrovni. Dnes to až na výjimky už neplatí,“ říká Švec.
Tou výjimkou je například premiér Bohuslav Sobotka. Ten s politikou začínal v Mladých sociálních demokratech před pětadvaceti lety, podobně jako dnešní šéf sněmovny Jan Hamáček nebo předseda ústavního výboru Jeroným Tejc.
Politika je schopnost přesvědčovat, míní premiér
„Jedna z věcí je, že můžete mít sice pravdu a být schopen pro ni padnout na barikádě, ale je také důležité, abyste o svém názoru o svém pohledu na svět byl schopen přesvědčit ještě také někoho jiného,“ zdůraznil premiér Bohuslav Sobotka.
„Politika je o tom permanentně získávat pro své názory a postoje i politickou podporu a primárně ve své stranické organizaci, politické straně nebo třeba v Mladých sociálních demokratech. To je jedna z věcí, kterou jsem pochopil,“ dodal Sobotka.
ČSSD není jediná strana, která má svoji „mládežnickou divizi“. Má ji i KDU-ČSL nebo Strana zelených. ODS spolupracuje s Mladými konzervativci. Pražská TOP 09 má svůj TOP tým. Komunisté zase Komisi mládeže.
Úplně nejmladší je Mladé ANO, které vzniklo jen před pár týdny. Jaká je role mladých straníků a sympatizantů ve veřejném životě popsal šéf Mladých konzervativců Jiří Fremr.
„Je potřeba, aby si mladí lidé uvědomovali svou roli ve společnosti, svůj potenciál, co mohou změnit a jak to mohou změnit. A to je především v tom, že budou aktivní, budou se zajímat o dění kolem sebe a budou aktivně do demokratického procesu vstupovat.“
Důležitá je praxe
Z mládežnických organizací politických stran vzešla řada dnes vysoce postavených politiků - většinou poslanců, ale také dva premiéři.
„Tyto skupiny mladých, na politiku se připravujících se lidí, mohou být pozitivní v tom, že vědí, do čeho jdou, o čem politika je a jakým způsobem ji dělat,“ vysvětlil politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Kamil Švec.
„Ale nemělo by to být průpravou samo o sobě,“ dodal Švec s odkazem na nutnost stejného poměru praxe.
