Modernizace železničních koridorů se podle NKÚ neúměrně prodlužuje

Modernizace třetího a čtvrtého železničního koridoru potrvá skoro 20 let. Odhaduje to Nejvyšší kontrolní úřad. Úpravy schválila vláda v letech 2001 a 2002. Od té doby ale stát neustále oddaluje termín dokončení. NKÚ přitom upozorňoval, že plán financování je nereálný a náklady vysoké. Oba koridory tak mají být dostavěné nejdřív v roce 2021. Díky modernizaci by měly pak vlaky jezdit rychleji.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlak přejíždí po mostě nad Tichou Orlicí | Foto: Šárka Rusnáková

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil poskytování, použití a čerpání peněz na modernizaci III. a IV. tranzitního železničního koridoru, která měla zkrátit jízdní doby a zvýšit rychlosti vlaků.

Přehrát

00:00 / 00:00

O zdlouhavé opravě železničních koridorů i stavbě vysokorychlostních tratí mluvil Petr Šlegr z Centra pro efektivní dopravu

"Náklady na jeden kilometr modernizace byly u III. koridoru 176 milionů korun, u IV. koridoru 203 milionů korun. Modernizace se podle NKÚ neúměrně prodlužuje," říká mluvčí NKÚ Olga Málková.

Podobný problém přitom kontroloři popsali už v roce 2009, situace se ale i přes přijatá opatření k lepšímu nezměnila.

Modernizaci koridorů schválila vláda v letech 2001 a 2002 s tím, že budou dokončeny do roku 2010. Podle současného odhadu se je ale nepodaří dokončit dříve než v roce 2021. Navíc stále není dořešena stavba některých úseků.

Už v roce 2004 poukázal NKÚ na to, že model financování modernizace zpracovaný Ministerstvem dopravy je nereálný. Kvůli nedostatku peněz ministerstvo nejdřív prodloužilo termín dokončení o 6 let na rok 2016. Zpoždění ale pokračovalo. Do června 2015 se podařilo zmodernizovat z III. koridoru dlouhého 329,4 kilometru 71 procent trasy. Příprava a samotná stavba dosud stály 41,6 miliardy korun.

Ze IV. koridoru, který měří 179,9 kilometru, je zatím dokončeno 59 procent trati. Příprava a stavba už stály 23,1 miliardy korun.

V roce 2015 se podařilo Ministerstvu dopravy náklady oproti roku 2005 snížit o 23,2 miliardy korun. Jejich poklesu ale ministerstvo dosáhlo jen díky tomu, že z plánovaných nákladů vyškrtlo náklady na modernizaci dvou finančně náročných úseků. Největší část nákladů na modernizaci financuje EU z operačního programu Doprava, celkem chce ministerstvo z evropských fondů zaplatit téměř 55,5 miliardy korun.

Od počátku nereálné?

Mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar přiznává dílčí zpoždění. Klíčové úseky už jsou ale podle něj hotové:

„Ve velkém také modernizujeme železniční uzly, které mnohdy nebyly součástí původních koridorových programů.“

„Časové horizonty byly od počátku nereálné. Byly proklamovány proto, aby se pak mohlo říkat, že se nové vysokorychlostní tratě začnou stavět teprve, až se dokončí koridory. Pokud by někdo v 90. letech řekl, že koridory nebudou hotové ano za 30 let, možná by to rozhodnutí nemohlo padnout. Tehdy se to tak chtělo,“ vysvětluje Petr Šlegr z Centra pro efektivní dopravu.

„To, jak modernizace koridorů probíhá, to se moc změnit nedá. Dají se udělat dílčí zlepšení procesu, ale problém modernizace koridoru je, že je trať opravována za provozu. Proto to trvá dvojnásobnou dobu, než kdyby se stavěla nová trať na zelené louce,“ dodává Šlegr.

Průtahy při přípravě

U kontrolovaných projektů se stavební náklady na jeden kilometr pohybovaly od 117 do 352 milionů korun. Od cenového normativu, který by měl sloužit k ocenění nákladů při přípravě stavby, se tak liší až o 156 procent.

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) ale tento normativ, stejně jako další nástroje pro kontrolu, zda je předpokládaná cena oprávněná, nepoužívala. Ministerstvo dopravy zavedlo závazné používání normativu a dalších kontrolních nástrojů až v únoru 2015.

Největší průtahy provázejí přípravu projektů. Od zpracování první projektové dokumentace do získání stavebního povolení uplynulo průměrně 6 let, u 12 z 37 staveb ještě více. U některých projektů to bylo i víc než 10 let. Přípravu staveb prodlužovaly především nevyřešené výkupy pozemků a problémy při získání územních rozhodnutí nebo stavebních povolení. Tuto dobu prodlužovaly také změny v koncepci a v technickém řešení některých staveb ze strany SŽDC.

Vysokorychlostní železniční koridory | Foto: Český rozhlas

ČRo, Vojtěch Koval Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme