Poničené mohyly jako důsledek těžby dřeva. Při boji s kůrovcem často prohrávají archeologické památky

Bývaly tam zaniklé středověké vesnice nebo hradiště. V posledních letech v těchto místech pracují těžaři, kteří likvidují následky kůrovcové kalamity. V mnoha lesích v jižních Čechách už se podle zjištění Českého rozhlasu stalo, že dělníci při práci nevědomky zničili významné archeologické lokality. Například několik slovanských mohyl na Písecku.

Písecko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Archeolog Jiří Havlice ukazuje na jedno z poškozených nalezišť na Písecku. | Foto: Petr Kubát

„Tyto mohyly jsou těžce poškozené. Je vidět, že člověk, který tu pracoval a těžil dřevo, se zastavil, začal mohyly objíždět a respektovat je. Zjistil, že tu něco je, a pak se tomu začal přizpůsobovat,“ popisuje archeolog Jiří Havlice z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích naleziště v lese poblíž obce Údraž na Písecku. Na mýtině se nachází několik poničených raně středověkých mohyl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Petra Kubáta

„Jedná se o poměrně velké slovanské pohřebiště, které bylo využívané v osmém a devátém století našeho letopočtu. Je to památka na první slovanské kolonisty, kteří tuto oblast osídlili. Mohyl je tu celkem 38, poškozené jsou čtyři. Jsou značně snížené, nacházejí se na nich pařezy,“ poukazuje Havlice.

„Oblast Píseckých hor, která je hodně zasažená kůrovcem, je jedna z nejbohatších archeologických oblastí na jihu Čech. Osídlení začíná už v době kamenné, je tu řada zachovaných památek – mohylová pohřebiště z doby bronzové, halštatské i slovanské. Celek hor byl dlouhodobě zalesněn, památky jsou zachovány ve velmi dobrém stavu. Jsou tu pozůstatky těžby rýžování zlata, ale i zaniklé středověké vesnice,“ dodává archeolog.

Archeolog upozorňuje, že v jižních Čechách je spousta dalších významných archeologických míst, která v uplynulých letech poničila těžba kůrovcového dřeva. „Nedaleko se nachází hradiště ze starší doby bronzové u Slavětic. Opevnění tohoto hradiště bylo rovněž porušeno nově vytvořeným průrazem pro odvoz vytěženého dřeva. Můžeme vyjmenovat například hradiště Kněží hora u Katovic a další lokality,“ říká Havlice.

Památkáři vyhlásili ochranné pásmo vily Tugendhat. Dodatečně plní podmínku zápisu na seznam UNESCO

Číst článek

Financování výzkumu

V případě poškození mohyl u Údraže se památkáři dohodli na řešení s majitelem, kterým jsou Lesy města Písku. „Domluvili jsme se, že iniciativa, kdy bychom to z naší strany zahrabali, je spíše nežádoucí. Až bude lepší počasí a seženou se lidi, tak na třech mohylách provedou archeologický průzkum. Nějakou rozumnou částkou bychom se na tom také podíleli,“ uvedl jednatel společnosti Václav Zámečník.

Naleziště na Písecku. | Foto: Petr Kubát

Složitější situace je ale v případě, když les patří soukromým vlastníkům. Při kalamitní situaci musí dřevo co nejrychleji vytěžit. Podle Havliceho se památkáři o poškození dozvědí často pozdě. „Neprobíhá žádné správní řízení, žádné kolečko, kde by se vlastník někoho ptal, jestli tam náhodou nějaká lokalita není.“

„Současná legislativa řešení moc nepomáhá. Těžba kůrovcem napadeného dřeva je nařízena lesním hospodářem. Je to kalamitní stav. Vlastník je povinen co nejrychleji dřevo vytěžit. Archeologický výzkum takové lokality je finančně náročný. Současná legislativa nenařizuje těžaři, aby uhradil náklady výzkumu. Navíc chybí i archeologové, kteří by se na průzkumu podíleli,“ dodává Jiří Havlice.

Pokud je soukromý majitel lesa a při těžbě zjistí, že narazil na archeologickou lokalitu a neúmyslně ji poškodil, je podle Havliceho nejlepší kontaktovat pracoviště Památkového ústavu a dojde k dohodnutí dalšího postupu.

„V současné době jednáme a snažíme se zajistit systematické financování výzkumu takto náročných lokalit, ale alespoň na území Jihočeského kraje neexistuje dotační titul, který by umožňoval financovat takovéto výzkumy,“ vysvětluje Havlice a podotýká, že řada takto porušených lokalit je zároveň státem chráněnou kulturní památkou. Vlastník by se tedy měl chovat tak, aby ji žádným způsobem neponičil.

Petr Kubát, tkr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme