MPSV plánuje pro postižené lepší péči, často ale naráží na odpor
V ústavech v ČR žije 14 tisíc postižených lidí. Stát teď pro ně plánuje lepší sociální péči. V menším, komunitním bydlení, kde se o ně nadále postarají pracovníci, se hendikepované osoby lépe začlení do společnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale se záměrem naráží na odpor některých zařízení a jejich klientů, kteří se bojí, že samostatný život nezvládnou.
Proměny ústavní péče byly také tématem včerejší debaty Radiožurnálu v Praze. Diskuse se vedla hlavně o tom, jak postiženým lidem nabídnout lepší péči. Tedy jestli je nechat ve velkých ústavech, nebo je přestěhovat do komunitního bydlení.
Milan Šveřepa z Národního centra pro podporu transformace sociálních služeb říká, že stát chce zvolit individuální přístup.
Stát plánuje pro postižení lepší sociální péči, ti to často odmítají. Podrobnosti v reportáži Petry Benešové.
„Důvodem je to, aby se mohli lidé s postižením aktivně zapojit do společnosti, aby mohli žít v běžném prostředí,“ uvedl.
I v chráněném bydlení by se nadále o postižené starali sociální pracovníci, jak tomu bylo doposud v ústavech.
„Každý z nás je nějaký. Samozřejmě platí to určitě podle diagnózy z medicínského hlediska, ale ze sociálního hlediska musíme upřednostnit individuální pohled,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Postižení se změn obávají
Někteří klienti ústavů se ale změn bojí a stěhovat se nechtějí. I takový názor měla jedna zrakově postižená žena, která přišla na debatu Radiožurnálu.
„Dorbý den, jsem Lenka Řehánková a jsem z ústavu sociální péče Brno-Chrlice. Mám tam svůj pokojíček, můžu jít kdykoliv ven, třeba na procházku,“ řekla nevidomá žena.
Právě v brněnském ústavu Chrlice nedávno sepsali klienti petici, aby se zařízení nerušilo a zrakově postižení se nestěhovali jinam. Ministr Drábek ale v debatě odmítl, že by uvažoval o zavření ústavu. Informaci označil za poplašnou zprávu. Ředitelku ústavu nedávno z funkce odvolal.
„To je právě typický negativní příklad toho, co mohou vyvolat vášně, když není pochopen účel,“ zdůraznil ministr.
Důležité je proměny sociální péče vysvětlit
Podle Lenky Škarkové, ředitelky Domova Barevné domky, bude právě na ministerstvu, jak dokáže proměnu sociální péče vysvětlit.
„Není to jen o tom, že je tam nastěhujeme a necháme být. Musíme mít vymyšleno pracovní uplatnění, volnočasové aktivity. Základ je vzdělávat ředitele a managementy v tom, že je to nezbytné,“ přiblížila.
Pilotní projekt ministerstva, který zatím prověřuje přeměnu péče ve dvaatřiceti ústavech, končí už v příštím roce. Úřad chce v transformaci i nadále pokračovat a získat na ni další peníze z Bruselu.
