Mráz v Česku. Na Šumavě ráno naměřili minus 30,3 stupně Celsia

Teploty na horách dnes ráno opět klesly na minus 30 stupňů. Jezerní slať u Kvildy hlásí dokonce minus 30,3 stupně Celsia. Mrzne ale i na dalších místech Šumavy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ledovka na autě | Foto: Honza Ptáček | Zdroj: Český rozhlas

„Černá v Pošumaví minus 20,4. Borkovice minus 19,3. Jindřichův Hradec minus 18,6. Nejchladněji bývá kolem východu slunce, protože povrch se stále prochlazuje,“ popsala českobudějovická meteoroložka Svatava Křivancová.

Teploty pod nulou se drží v celé republice a mrazy zřejmě potrvají až do konce týdne. Rekord z roku 1929, kdy bylo minus 42,2 stupně Celsia, ale zatím odolává.

Historicky největší mráz naměřili meteorologové 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic. Teploty kolem minus třiceti ale byly ten den po celé republice.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mráz v Česku. Na Šumavě ráno naměřili minus 30 stupňů Celsia. Nízké teploty jsou nebezpečné i pro půdu, přiblížil Josef Kozák z ČZU

Hasičům proto tehdy zamrzala voda v hadicích, v Olomouci umrznul voják na stráži a v Opavě dítě v kočárku.

Strojvůdcům prý omrzaly uši, nosy a ruce. Mrzla zvířata v přírodě. V pražských Riegrových sadech posbírali lidé celou nůši zmrzlých ptáků.

Mrazy trvaly už od začátku ledna 1929 a sibiřská zima polevila až v březnu. V daném roce bylo 62 dnů, kdy teplota zůstala celý den pod nulou. O rok později jich bylo dokonce 76.

Rampouchy jsou v Blance kvůli špatné izolaci. Pro opravu se musí oteplit

Číst článek

Před dlouhodobým mrazem se musí chránit nejen lidé a zvířata, ale třeba i půda. Při extrémně nízkých teplotách nepropouští vodu, která pak chybí rostlinám.

„Vytvoří se vrstva, která postupně klesá a která nepropouští vodu. Současně voda není dostupná pro rostliny, což může mít velké důsledky při jejich poškození,“ vysvětluje profesor Josef Kozák z České zemědělské univerzity v Praze.

Zima (ilustrační foto) | Foto: CC0 Public domain

Mrazy ale mohou být i prospěšné, protože během nich vzniká struktura půdy, která je následně důležitá pro kořeny rostlin dodávající vodu i živiny.

„My jako pedologové se díváme na tvorbu struktury. V důsledku mrazivých účinků dochází k vytváření výborné půdní struktury, což může být poté zejména v jarních měsících považováno za velmi příznivé,“ dodává Kozák.

Působení mrazů na půdu a nedostatek vláhy může zmírnit například sněhová pokrývka.

Blanka Černá, Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme