MŠMT mění model financování škol. Obce se bojí zániku některých škol
Měšec s penězi pro školy od ministerstva školství tak trochu změní svoji podobu. Od roku 2013 už školy nebudou dostávat peníze od státu na žáka. Ministerstvo školství mění model, jak a kolik která škola dostane peněz. Díky novému systému má být financování škol v regionech účelnější.
Jak řekl Radiožurnálu první náměstek ministra školství Ladislav Němec, ministerstvo chce novým systémem bojovat proti poloprázdným třídám.
„Dojde k určité úpravě sítě škol jako takové. Ne z hlediska počtu institucí, ale třeba i typů institucí. To znamená transformace některých škol na jiné, slučování oborů v rámci odborného vzdělávání. Ale jsou to všechno data, která jsou naprosto živá, a čekáme na zpětnou vazbu od všech dotčených, abychom parametry těchto kroků byli schopni nastavit,“ přiblížil.
O změnách v systému financování škol informovala v Odpoledním Radiožurnálu reportérka Klára Bílá.
Roli bude hrát třeba naplněnost třídy, hovořilo se o ideálním počtu žáků. Číslo zatím ještě není konkrétní. Ministerstvo školství počítá s 24 žáky ve třídě. Nyní je to necelých 21.
„Otevře ředitelům ruce v tom, že budou moci lépe plánovat výuku, rozvíjet školu, podporovat vzdělávání pedagogů. A budou mít jasně nadefinováno, že při stejném počtu žáků budou mít každý rok stejný počet peněz a budou si moci jasně naplánovat školení a vůbec rozvoj školy,“ uvedl Němec.
V současnosti je to tak, že například škola, kde je 192 žáků v deseti třídách, má rozpočet 4 miliony 400 tisíc, přitom škola, kde je stejný počet žáků, ale jen v osmi třídách, má o 200 tisíc korun méně. A to se právě ministerstvu školství nelíbí.
Obce i odbory se bojí zániku venkovských škol
Obce ale s novým modelem nesouhlasí. Bojí se, stejně jako školské odbory, že by mohly zaniknout vesnické školy. Podle místopředsedy Svazu měst a obcí a primátora Chomutova, Jana Mareše, to z předloženého materiálu jednoznačně vyplývá.
"Zjednodušeně řečeno je tam vidět záležitost, že malotřídní školy nebo první stupně základních škol by vypadaly, že by mohly být zachovány. Ale u plnohodnotných škol v menších obcích a městečkách to vypadá, že by to mohlo znamenat likvidaci řady z nich,“ řekl ve Stalo se dnes.
Podle Mareše je ministerstvem předpokládaná naplněnost tříd na 24 žáků příliš vysoká. „Dovedu si představit, že hranice by se měla pohybovat kolem 20 či 21 žáků. Ale detailní propočty zatím nemám prozkoumané,“ uvedl.
Hostem pořadu Stalo se dnes byl místopředseda Svazu měst a obcí, primátor Chomutova Jan Mareš.
Ředitelé škol se k těmto změnám staví různě. Například gymnázia ji podporují a žádnou hrozbu v ní nevidí.
„Ty prostředky, které by se měly ušetřit tak, že budou přerozděleny, to je úplně nová informace. A v tu chvíli to vidím v úplně jiném světle, je to velice pozitivní krok. Protože školy, které dneska žijí řekněme bez problémů, co se týče počtu žáků, doplácí na ty typy a obory středních škol, kde je naplněnost nižší, uplatněnost absolventů problematická. V té chvíli to vidím jako velmi dobrý krok,“ uvedl předseda Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn.
„Ušetřené“ peníze by měly jít například na podporu asistentů pedagoga.
