Každý pátý začínající učitel nemá podporu zkušenějšího kolegy, ministerstvo chystá změnu

Každý pátý mladý učitel v Česku začíná svou praxi bez pomoci staršího a zkušenějšího kolegy. Ukázal to výzkum Národního institutu pro další vzdělávání. Při nástupu za katedru často pedagogové potřebují poradit třeba s kázeňskými problémy žáků nebo s vedením školní dokumentace.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kantoři se ale shodují, že když potřebují poradit, často jim pomáhají kolegové v kabinetu. (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz
Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Pavly Lioliasové.

Učitel pražské základní školy Daniel listuje testy, které se svými žáky psal v hodině angličtiny. Systém hodnocení si vytvářel sám a snaží se každé dítě posuzovat individuálně. Při nástupu do školy sice uvádějícího učitele dostal, prakticky mu ale příliš nepomohl.

„Byl jsem poučen o tom, jak a co zapisovat, jak pracovat s tematickými plány, jaké jsou na mě zároveň nároky, co se třeba týče počtu známek,“ říká Radiožurnálu Daniel. 

Vůbec žádného uvádějícího učitele naopak neměl Michal. Do školy nastupoval během školního roku místo jiné učitelky.

„Kolegyně, která odcházela, mi ukázala nějaké základní věci, ale potom jsem se do všeho uváděl sám. Našel jsem si učebny, materiály, zjistil, jak to funguje. Nejhorší byly formální věci – třídní knihy, suplování,“ říká Michal.

Oba mladí kantoři se ale shodují, že když potřebovali poradit, často pomohli kolegové v kabinetu.

„Jsme tam všichni pospolu a živelně často řešíme různé věci, sdílíme přípravy na hodiny. Zároveň, když se potřebuji na něco doptat, tak vždy mám někoho, na koho se mohu obrátit,“ dodává Daniel.

Plán adaptace

Že nejde o žádnou výjimku a začínající pedagogové často uvádějícího učitele vůbec nedostanou, teď potvrdil i výzkum Národního institutu pro další vzdělávání. Aktuálně neexistuje žádná úprava, která by školám nařizovala, aby se o začínající učitele konkrétním způsobem staraly. Je tak jen na školách, jestli s novým pedagogem nějak pracují, vysvětluje Kateřina Trnková z institutu.

„Na školách, kde ten proces uvádění funguje, je tendence k odchodu nízká, asi 12 procent učitelů chce situaci změnit. Naopak u škol, kde uvádění funkční není, je to až 24 procent,‘“ říká Trnková.

Plaga: Ministerstvo chce kontrolovat, jak kraje rozdělují peníze na růst učitelských platů

Číst článek

V mateřských školách má uvádějícího učitele 70 procent začínajících pedagogů. Na prvním stupni základních škol je to přes 80 procent nováčků, na druhém stupni ještě víc. Školy uvádějící učitele většinou přidělují podle blízké aprobace.

„Tak aby mohl ten uvádějící pomáhat v oblasti přípravy a realizace výuky. Jiná situace je v mateřských školách, kde nejčastěji bývá uvádějící učitel přidělován podle toho, s kým sdílí ten učitel třídu,“ dodává trnková.

Právě Národní institut pro další vzdělávání teď proto připravuje projekt, který by měl péči o kantory dát určitá pravidla, dodává Trnková.

„Výstupem by měla být příručka, kterou budou moci jednotlivé druhy škol použít proto, aby efektivně nastavili vlastní plán adaptace pro začínající učitele. Budou doporučovat frekvenci setkávání, klíčové otázky, které pomůžou reflexi toho procesu,“ uzavírá. 

A situaci řeší i ministerstvo školství. Úřad připravil změnu zákona o pedagogických pracovnících, která s podporou pro začínající pedagogy počítá, říká ministr Robert Plaga z hnutí ANO.

„Tento návrh tomu dává systém. To znamená, že se s tím člověkem pracuje, ředitel si ho vezme, po dva roky dostane od nás finanční prostředky proto, aby přidělil uvádějícího učitele, tedy někoho, kdo ho uvádí těmi úvodními lety pedagogického působení,“ říká Plaga.

Novelu zákona už schválila vláda, teď ji projedná Poslanecká sněmovna.

Pavla Lioliasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme