Michal Frankl se aktivně věnuje výzkumu fenoménu uprchlictví v Evropě, dokonce na tuto svou vědeckou činnost získal grant. Mezi antisemitismem ve 30. letech a dnešní islamofobií, prý vidí jisté paralely. Na druhou stranu − takto primitivní srovnání dělat nechce.

Praha 15:30 10. ledna 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Nepochybuji o tom, že lidé si s sebou něco přinášejí… Otázkou je, co s tím a jakým způsobem je může třeba znalost historie někam posunout,“ komentuje obavy ve společnosti.

Evropané podle Frankla potřebují hlavně ujištění, že migrace je součástí života společností a nejde o nic nového. „Většina lidí také potřebuje cítit, že situace se nevymyká kontrole,“ dodává.

Žid vs. muslim?

Frankl vysvětluje, že se na celou problematiku dívá z jiné perspektivy. Jako historik ví, že velmi podobná tvrzení, která dnes slýcháme o migrantech, se objevovala i o židovských uprchlících. Zejména prý o stereotypizaci (jakési zobecnění) východních židů.

„V období vzniku první republiky se východní žid objevoval jako protiklad občana – kriminální nebo komunistický živel, dokonce ´terorista´,“ popisuje s tím, že přičítání negativních vlastností vidíme v současnosti. Bez toho, aby lidé, kterých se mají týkat, byli podle jakýchkoli znaků radikalizováni.

Frankl sice uznává, že argument o antisemitismu muslimů má nějaký reálný základ, je podle něj přehnaný a používá se jako záminka.

Antisemitismus jako součást evropské kultury

Číst článek

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Michalem Franklem. Mluvili třeba o tom, jestli by bylo dobré udělat za tématem holocaustu tlustou čáru.

Zuzana Marková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít