Můžeme pomáhat, ale rozhodnutí o odebraných dětech bude na Norech, říkají ministři

I jen vyjednávat o návratu dětí, které norské úřady odebraly českým rodičům, není jednoduchá záležitost. Zatímco v rámci Evropské unie existují pravidla, podle nichž se postupuje, s Norskem, které v EU není, musí Česká republika vyjednávat spíše na diplomatické úrovni. Tak je to i v kauze Češky Evy Michalákové, které norské úřady v roce 2011 odebraly dva syny kvůli podezření, že je rodiče pohlavně zneužívali.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vláda je proti zrušení imunity zákonodárců, jak navrhla TOP 09. Na TK o tom informoval ministr pro legislativu Jiří Dienstbier z ČSSD

Vláda je proti zrušení imunity zákonodárců, jak navrhla TOP 09. Na TK o tom informoval ministr pro legislativu Jiří Dienstbier z ČSSD | Foto: vlada.cz

I když se podezření nepotvrdilo a nepadlo ani obvinění, synové už se k rodičům nevrátili a žijí každý zvlášť v pěstounské péči v Norsku. Matka k nim má jen omezený přístup. Podle nově stanovených pravidel se s nimi smí vidět pouze dvakrát do roka na 15 minut a nesmí je ani obejmout.

Případem se zabývají i čeští politici a diplomaté. Ti by mohli pomoci třeba v tom, aby se děti dostaly alespoň do České republiky. Podle ředitele Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeňka Kapitána však v tomto směru Česká republika moc velké pravomoci nemá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mezinárodně-právní pozadí případů českých dětí odebraných v cizině přiblížila redaktorka Petra Benešová

„Česká republika v tuto chvíli nemůže uzavřít s Norskem dvoustrannou dohodu, která bude říkat: postupujte příslušnost českým soudům, nebo vydávejte nám děti svým rozhodnutím na území České republiky, protože to už je justiční spolupráce, a pro to má kompetenci Evropská unie. To znamená, že v této věci by musela být aktivní Evropská unie,“ podotkl Kapitán.

Omezené možnosti připouštějí i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

„Nemůžeme nijak zasahovat do rozhodování norských úřadů ani norských soudů, takže ta diplomatická a právní pomoc je to maximum, které vláda už v současné době poskytuje,“ uvedl Dienstbier.

„Budeme jednat dále s představiteli norské vlády, vím, že to plánuje premiér, já sám mám také schůzku s ministrem. Můžeme jako stát pouze nabízet norské justici řešení a snažíme se spolupracovat s právními zástupci, ale samozřejmě nejsme schopni suplovat rozhodnutí soudu,“ dodal Zaorálek.

Matka dětí odebraných v Norsku může své syny vidět dvakrát do roka na 15 minut

Číst článek

Nejen v Norsku, ale také v dalších státech řeší české rodiny problémy s odebíráním dětí. Konflikty se odehrávají i například v Německu, v Irsku či ve Velké Británii.

Zrovna ve Velké Británii v posledních letech případů odebraných dětí přibývá – zatímco v roce 2011 vzaly českým rodinám britské úřady 14 dětí, v roce 2013 už jich bylo 41 – nicméně pokud se jedná o státy Evropské unie, je podle Kapitána dohoda se zahraničními úřady vždy jednodušší.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jednání kolem odebraných českých dětí přiblížil z Norska zvláštní zpravodaj ČRo Jaromír Marek

„Když to zjednoduším, tak v rámci Evropské unie je zefektivněna a zpřísněna ta procedura podle Haagské úmluvy – že jsou třeba stanovené ústřední orgány a říká se, v čem musí spolupracovat, co si ty státy mají vyměňovat za informace, že lze postupovat příslušnost, že lze umísťovat dítě na území druhého státu, to bohužel s těmi nesmluvními státy nemáme,“ uvedl Kapitán.

V případě Velké Británie tak úřady spolupracují na tom, aby se české dítě vrátilo zpět do země, nebo zůstalo v širší rodině.

I když mají všechny unijní státy povinnost jednat tak, aby hájily ty nejlepší zájmy dítěte, o zcela jednotný přístup se však nejedná a ani se o něm zatím neuvažuje.

„Téměř všechny členské státy se shodují na tom, že to je opravdu národní kompetence – sociální služby, sociální politika, zaměstnanost, každý ten stát si to nastavuje podle svých potřeb a pravidel a také tradicí a, řekněme, justičních zvyků,“ dodala Karolína Kottová ze zastoupení Evropské komise v České republice.

Kauza Michalákovi | Foto: Český rozhlas

Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme