‚Nic tajného se neprobíralo.‘ Na schůzce Zemana a Švejdara ohledně Vrbětic byl i Mynář bez prověrky
- Zástupce Pražského hradu bude ve čtvrtek na sněmovním výboru vysvětlovat, proč úřad skartoval utajenou zprávu o Vrběticích.
- Radiožurnál a Respekt získaly skartační řád Pražského hradu – z něj vyplývá, že není možná skartace dokumentu v tom samém roce, kdy byl doručen.
- Kancléř Vratislav Mynář odmítá, že by Hrad jakkoliv porušil zákon nebo pravidla.
- Radiožurnál s týdeníkem Respekt také zjistily, že to nejsou jediné pochybnosti ohledně toho, jak Hrad nakládá s citlivými informacemi. Ač nemá Mynář bezpečnostní prověrku, seděl celou dobu u schůzky mezi prezidentem Milošem Zemanem a tehdejším policejním prezidentem Janem Švejdarem, na které probírali informace z kauzy Vrbětice.
Bylo 20. dubna 2021, když si prezident Miloš Zeman pozval na Hrad šéfa policie Jana Švejdara. Ten měl hlavu státu informovat o podrobnostech kolem kauzy Vrbětice. V té době prezident ke kauze mlčel, ač už uplynuly tři dny od chvíle, kdy tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) na základě poznatků Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) a tajné služby BIS zveřejnila, proč policie podezřívá z výbuchu rozvědčíky ruské GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Později své mlčení Zeman vysvětlil tím, že se potřeboval seznámit se všemi relevantními informacemi.
„Právě teď! Prezident republiky Miloš Zeman přijal na Pražském hradě policejního prezidenta Jana Švejdara,“ napsal mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček loni 20. dubna na twitter a tweet doplnil fotkou obou mužů, jak sedí u malého kulatého stolu a Zeman má před sebou modré papírové desky.
Na schůzce byli tři
Jenže ve skutečnosti byli na schůzce tři lidé. Celou dobu na ní podle zjištění Radiožurnálu a týdeníku Respekt byl i hradní kancléř Vratislav Mynář, který nemá bezpečnostní prověrku. Potvrdil to sám Švejdar. A popsal, že kancléř takto sedával u každého jejich setkání.
„Nebyl jsem předem informován, čeho se má schůzka týkat, žádná témata jsem neobdržel. Že byl po celou dobu přítomen pan Mynář, mne nepřekvapilo, byl u každého mého setkání s prezidentem republiky,“ napsal k tomu policejní šéf.
Jaké informace muži přesně probírali, není jasné. K tomu, jestli měl Zeman před sebou na stole utajenou zprávu o Vrběticích, se Švejdar nevyjádřil. Tvrdí ale, že se na setkání neřešilo nic tajného.
Národní bezpečnostní úřad zahájí prověřování Hradu. Řeší skartaci tajných dokumentů o Vrběticích
Číst článek
‚Nic tajného se neřešilo‘
„Nebyl důvod jakkoliv řešit jeho přítomnost, nic ‚důvěrného‘ na této schůzce nezaznělo. Téma Vrbětice není tajné samo o sobě, v režimu ‚důvěrné‘ jsou jen určité informace, které se na schůzce neřešily. Já osobně jsem si byl dobře vědom toho, že v místnosti sedí osoba bez prověrky, a proto bych se odpovědím na případné důvěrné otázky vyhnul. Nicméně jsem žádné takové ani nedostal,“ uvedl policejní šéf, který ke konci měsíce po třech letech ve funkci končí.
Přesné informace, co se na setkání dělo, bude nicméně od Švejdara chtít ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„O této schůzce, která proběhla dávno před mým nástupem na ministerstvo, žádné informace nemám a každopádně budu chtít informace od pana prezidenta Švejdara. Obecně platí, že by se lidem bez prověrky neměly dostávat do ruky utajované informace. Zacházení s nimi má přesná pravidla a postupy,“ napsal Rakušan.
Kancléř Mynář na dotazy Radiožurnálu nereagoval. Mluvčí Jiří Ovčáček pak na dotazy, jestli byl celou dobu u jednání i kancléř a jaké informace probírali, neodpověděl. „K otázkám nemám žádné sdělení,“ uvedl stručně.
Jak se dodržovaly podmínky u skartace dokumentu o Vrběticích? Resort vnitra zahájil kontrolu na Hradu
Číst článek
Postupem Pražského hradu ke kauze Vrbětice se ve čtvrtek bude zabývat i sněmovní Výbor pro bezpečnost. Poslanci na jednání pozvali zástupce Hradu, který jim má vysvětlit, za jakých okolností úřad skartoval utajený dokument k vrbětické kauze.
Bez prověrky
Na zničení tajného dokumentu se přišlo, když policie v lednu chtěla od Hradu získat tajnou zprávu o Vrběticích, aby si ověřila, zda s ní nenakládal někdo nepovolaný. Náležitou bezpečnostní prověrku totiž nemá kromě kancléře Mynáře ani Zemanův poradce Martin Nejedlý, ani ředitel administrativní sekce Jan Novák. Ze zprávy chtěli detektivové odebrat otisky prstů či stopy DNA a zjistit, zda ji třeba někdo nekopíroval.
„Očekáváme, že nám zástupce Hradu odpoví na naše otázky, to znamená, jaké jsou podmínky pro nakládání s utajovanými informacemi v kanceláři prezidenta republiky, kdo je prověřen na jaký stupeň. Abychom si mohli udělat představu, kolik lidí má prověrku na stupeň důvěrné, ve kterém byly ty inkriminované dokumenty, které se ‚omylem‘ zničily a jaké jsou skartační řády,“ popsal předseda výboru Pavel Žáček (ODS).
Hrad sice přiznal, že materiál skartoval, ale v několika tiskových zprávách odmítl, že by porušil pravidla nebo zákon. Mynář nicméně nedávno v České televizi potvrdil, že skartačním řádem z roku 2005 se Hrad stále řídí a zopakoval, že vše proběhlo v souladu se zákonem.
Soud řeší žalobu exministra Hamáčka na Seznam Zprávy kvůli Vrběticím, pokračovat bude v dubnu
Číst článek
„Ve spisové službě máme skartační řád, který platí od roku 2005. Do téhle doby nám ho nikdo nezpochybnil. Já trvám na tom, že moji spolupracovníci v ničem nepochybili,“ uvedl Mynář.
Jenže ze skartačního řádu Pražského hradu plyne něco jiného. Radiožurnál ho získal podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Skartovali brzy
„Skartační lhůta počíná běžet dnem 1. ledna roku následujícího po vyřízení utajované písemnosti,“ píše se v dokumentu.
Jinými slovy, skartace v tom samém roce, kdy materiál úřad získal, není možná. Zpráva o Vrběticích totiž přišla na Hrad v dubnu 2021, reálně byla zničena po osmi měsících – na přelomu listopadu a prosince téhož roku. Podle skartačního řádu by tedy dokument Hrad mohl zničit až nejdříve roce 2022, potvrzuje lektor spisové služby z Institutu pro správu dokumentů Tomáš Bezouška, který spolupracoval i s Národním bezpečnostním úřadem.
Skartace spisu o Vrběticích: poslanci doporučili kontrolu, jak na Hradě zacházejí s tajnými materiály
Číst článek
„Skartace v témže roce v žádném případě možná není, takže i při té nejkratší skartační lhůtě by to bylo možné až v roce 2022,“ uvedl. Hradu tak podle něj hrozí postih.
„Záleží na tom, jaký charakter dokument má. V každém případě se jedná o porušení povinnosti při výkonu spisové služby a tam jim hrozí sankce až dvě stě tisíc korun,“ dodává Bezouška.
Aktuálně se skartacemi na Hradě zabývá ministerstvo vnitra, od pondělí spisy kontroluje i Národní bezpečnostní úřad.
„NBÚ se případem skartace uvedeného dokumentu musí a bude zabývat z hlediska své působnosti, tj. zda tím samotným aktem došlo k porušení povinností při ochraně utajovaných informací,“ napsal mluvčí úřadu Jaromír Kadlec.
Server seznamzpravy.cz jako první upozornil, že Pražský hrad kromě tajné zprávy ke kauze Vrbětice navíc při skartaci loni na podzim zničil ještě jeden utajovaný dokument. Čeho se týkal, a která instituce jej na Hrad poslala, je ale zatím tajné.
