Mýto nese málo peněz, spočítaly Lidové noviny
Lidové noviny se zabývají výběrem mýtného - konkrétně tím, jaké jsou výnosy během prvních dvou dnů provozu. Oslabí kritika, kterou vznesli někteří občanští demokraté kvůli obsazení ministerstva zahraničí v novém kabinetu, jmenování šéfa europoslanců ODS Jana Zahradila vládním zmocněncem pro evropskou ústavu? Odpověď hledalo Právo. Základní školy podle Hospodářských novin začínají od letoška učit podle svého. V Česku je k mání obraz, který údajně namaloval Adolf Hitler, zjistila Mladá fronta Dnes.
Když loni na jaře podepisoval tehdejší ministr dopravy Milan Šimonovský kontrakt s firmou Kapsch na stavbu elektronického mýtného, sliboval roční výnos osm miliard korun. Jak píší Lidové noviny - mýlil se. Hned po dvou dnech provozu mýtného systému se totiž ukazuje, že výnosy budou několikanásobně nižší, než se plánovalo.
Včera dopravci utratili za mýtné 12 milionů korun, což po přepočtu odpovídá ročnímu výnosu tři miliardy. Jenže zhruba dvě miliardy bude muset ještě letos ministerstvo dopravy poslat na účet firmě Kapsch za stavbu a provoz celého systému. Po zaplacení těchto nákladů zbude státu z výběru mýta přibližně jedna miliarda korun. Lidové noviny spočítaly, že to je přitom zhruba stejná částka, jakou by vybral při využití dálničních známek.
Kritiku části ODS, které se nelíbí obsazení funkce ministra zahraničí senátorem Karlem Schwarzenbergem, by mohlo oslabit jmenování šéfa europoslanců ODS Jana Zahradila vládním zmocněncem pro evropskou ústavu. Jak deníku Právo řekl dobře informovaný zdroj, dohoda na Zahradilově jmenování byla součástí včerejšího jednání stranického grémia.
ODS by měla získat i posty náměstků ministra zahraničí. Zahradilovo jmenování bude záviset na tom, jestli právníci určí, že funkce vládního zmocněnce je slučitelná s postem europoslance. V případě záporného stanoviska by si Zahradil ponechal funkci člena Evropského parlamentu, píše dnešní Právo.
Prvňáčci, kteří půjdou v polovině ledna k zápisu do škol, jsou první generací, která má jistotu, že nenarazí na tuhé učební osnovy. Jak připomínají Hospodářské noviny, rok 2007 totiž přinese největší změnu v našich školách za posledních deset let.
Základní školy se už nemohou spoléhat na rigidní ministerské osnovy, musí je vyměnit za vlastní studijní plány. A ty si mohou sestavit podle svého. Jinak řečeno: mohou propojit jednotlivé předměty do atraktivních témat, skrze které děti lépe pochopí souvislosti.
Rodiče prvňáčků se proto už letos výrazně víc zajímají o to, jak vlastně bude ta která škola učit. Mezi školami také začalo silnější přetahování o děti než v minulých letech - právě proto, že se mezi nimi prohlubují rozdíly.
Přístup ředitelů a hlavně učitelů k reformě se totiž výrazně liší. Někteří to berou jako šanci a podle vlastních studijních plánů učí už několik měsíců. Jiní naopak považují změnu za nepříjemnou povinnost, která jim bere pohodlí zažitých stereotypů, dodávají Hospodářské noviny.
V české internetové aukci se podle Mladé fronty Dnes objevil akvarel, jehož autorem je údajně někdejší nacistický vůdce Adolf Hitler. Prodejce stanovil vyvolávací na 100 000 korun. Historici jsou objevením akvarelu v dražbě zaraženi. Je to poprvé, kdy se v Česku Hitlerovo dílo nabízí k prodeji. Majitel tvrdí, že je dílo pravé a vzniklo za první světové války. Šéf Národní galerie Milan Knížák ale soudí, že je obrázek malovaný zcela jinou technikou než jiné Hitlerovy kresby.
Ověřit pravost lze chemickotechnologickou zkouškou, nebo porovnáním barev a techniky malby s jinými Hitlerovými obrazy. Ověřit lze i podpis A. H. Jak ale Mladé frontě Dnes řekl Petr Koura z Ústavu pro soudobé dějiny, profitovat na výtvorech masového vraha, který naplánoval holokaust, je nemravné. Hitlerovy malby navíc odborníci považují za pouhou kuriozitu s mizivou uměleckou cenou.
