MŽP začalo vyjednávat o odkupu a zbourání Labské boudy

Ministerstvo životního prostředí začalo vyjednávat o odkoupení Labské boudy v Krkonoších. O tom, zda resort uvolní peníze na nákup a následnou likvidaci stavby, která se do prostředí první zóny Národního parku vůbec nehodí, však zdaleka není rozhodnuto. Majitel devítipatrového hotelu u pramene Labe trvá na tom, že chce za objekt 30 milionů korun. To je podle ministerstva příliš.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Labská bouda v Krkonoších | Foto: Lucie Husárová 1

V posledních třech letech rychle se střídající ministři životního prostředí vysílali na Labskou boudu jednu delegaci za druhou, ale o osudu problematické stavby pořád není rozhodnuto. Majitel Martin Pumr má za sebou po včerejšku další z řady jednání. Zatím znovu neúspěšné.

„Vidím, že ze strany ministerstva zájem o odkup určitě je. Trvá to tři roky a je to už páté jednání. Především jde o cenu, na které si v této chvíli trváme a uvidíme, jak budou probíhat další jednání,“ řekl majitel hotelu vzápětí po schůzce.

Přehrát

00:00 / 00:00

O budoucí osud Labské boudy v Krkonoších se zajímala Lucie Husárová.

Problém ale je, že hotel leží v první zóně, což je z hlediska podnikání velká komplikace a už dávno není v nejlepší kondici. Navíc, kromě snížení ceny má náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař i další podmínky.

„Musíme postupovat s péčí řádného hospodáře a zjistit, jakým způsobem a za jakých skutečných nákladů by případný výkup a demolice tohoto objektu mohla proběhnout, nakolik je to v současné době reálné a jak k tomu přistoupit,“ uvedl Tomáš Tesař.

Peníze z evropských fondů

Ministerstvo chce na případné odkoupení a zbourání Labské boudy využít peníze z evropských fondů. Vlastní finance na tuto akci v seškrtaném rozpočtu resortu nenajde. Možným rizikem je však to, že Labská bouda je vytápěna lehkým topným olejem, který je v objektu v oblasti s nejvyšším stupněm ochrany skladován.

„Já bych neřekl, že je to úplné riziko, ale každopádně je to vytápění lehkým topným olejem, který tady je v řádech desítek tisíc. A přeci jen takové množství by nemělo v první uóně národního parku co dělat,“ říká majitel Martin Pumr.

O likvidaci Labské boudy usiluje i Správa krkonošského národního parku, potvrzuje ředitel KRNAPu Jan Hřebačka: "Pro nás je likvidace Labské boudy hodně zásadní. Nachází se v centru první zóny – v té nejcennější lokalitě, která vůbec v Krkonoších a troufám si říct i v Česku je. Jedná se o ekosystém, který je bytostně závislý na tom, aby nebyl jakkoli člověkem rušen. To, že je tam takto velká bouda, je samozřejmě zásadní dopad do přírodních hodnot a narušení už z minulosti."

Labská bouda v Krkonoších | Foto: Lucie Husárová

S tím - ze svého pohledu - souhlasí také historik architektury Zdeněk Lukeš. Stavba podle něj nemá žádnou uměleckou hodnotu a do prostředí Krkonoš se navíc nehodí.

„Vůbec by mě nemrzelo, kdyby zmizela z povrchu Země, a kdyby se krajinný ráz obnovil a vypadalo to tam jako předtím. Pro mě je to příklad takové typické zpupné bolševické architektury, která se vůbec neohlíží na své okolí a tvrdě vstupuje do nějakého prostředí velmi nešťastným způsobem,“ domnívá se Zdeněk Lukeš.

O budoucnosti krkonošské stavby architekta Zdeňka Říháka z roku 1975 by měl ministr životního prostředí rozhodnout do dvou měsíců.

Lucie Husárová 1, Katarína Brezovská, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme