Na Hradě vlají dva husitské prapory. Budou tam až do výročí Husovy smrti
Na Pražském hradě ode dneška vlají dva husitské prapory. Vyvěšené byly u příležitosti výročí 600 let od smrti náboženského reformátora Jana Husa a zůstanou tam měsíc – do státního svátku 6. července.
Prapory jsou červené a mají uprostřed zlaté kalichy. Slavnostní ceremoniál, při kterém byly vyvěšeny, se konal na třetím nádvoří Pražského hradu a trval asi půl hodiny.
V rámci akce zazněl třeba husitský chorál Ktož sú boží bojovníci a se svým projevem vystoupil také prezident Miloš Zeman.
Vyvěšení husitských praporů na Pražském hradě okomentoval historik Martin Nodl
„Po devadesáti letech bude na Hradě opět vztyčen prapor s husitským kalichem, před devadesáti lety tak učinil prezident osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk,“ připomněl Zeman událost z roku 1925.
Masarykovo gesto tehdy v Československu i v zahraničí vyvolalo pozdvižení včetně nevole ze strany Vatikánu. Od té doby se pohled na Husa změnil. Změnu pohledu katolické církve dokazuje i účast plzeňského biskupa Františka Radkovského na dnešním ceremoniálu.
Vyvíjí se i pohled historiků se posunul.„Dneska se hlavně, myslím, většina historiků dívá na Husa jako na veřejného intelektuála, který měl tu odvahu zasáhnout do soudobých společenských poměrů nejenom v církvi, ale i v celé společnosti a přicházel s nějakými řešeními té krizové situace,“ podotkl historik Martin Nodl.
Ten dnešní vyvěšení praporů nepovažuje až tak za připomínku událostí z 15. století. „Myslím, že je to spíš takové symbolické připomenutí masarykovství v nás, než že by to bylo nějaké připomenutí husitů nebo Jana Husa,“ dodal Nodl.
O vyvěšení husitských praporů na Hradě a Husově odkazu mluvil patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta
Patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta považuje vyvěšení praporů za významný čin. „Protože tak je připomenuto, že patříme k určitým národním a státním tradicím,“ poznamenal.
Butta význam aktu jako připomínky Husova výročí neumenšuje. A nemusí podle něj jít jen o připomínku Husovy smrti 6. července.
„Podle legendy je datum Husova narození právě 5. června, je to dokonce napsáno na Husově domku v Husinci, ale to je samozřejmě legenda, protože to narození je otázkou – jak rok, tak měsíc nebo den,“ uvedl Butta.
„Současně i 5. června před 600 lety došlo k prvnímu takovému veřejnému slyšení Jan Husa, respektive spíše k výslechu, takže tady je určitá symbolika toho data,“ dodal.
