Na internetu jsou tajné materiály komunistické rozvědky

Úřad pro zahraniční styky a informace dnes v 11 hodin na svých webových stránkách zveřejnil některé tajné materiály komunistické rozvědky. Radiožurnálu se podařilo získat dokumenty o sledování Pavla Tigrida v pařížské redakci časopisu Svědectví, které schválil v roce 1978 tehdejší ministr vnitra Jaromír Obzina.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

odtajněný dokument

odtajněný dokument | Foto: Archiv ČRo

Agent rozvědky zabudoval Tigridovi nahrávací zařízení do kancelářského stolu, do automobilu a do kufříku. Odposlouchávací vysílač Dia byl od ledna 1981 využíván v desetidenních intervalech jednu až dvě hodiny. Později rozvědka poslouchala Tigrida a jeho spolupracovníky dvakrát týdně. Zavedení zpravodajské techniky splnilo předem stanovený cíl a bylo získáno množství cenných informací, píše ve své zprávě z roku 1982 generálmajor Karel Sochor.

Mluvčí Úřadu pro zahraniční styky a informace Bohumil Šrajer ke sledování Tigrida říká: "Pavel Tigrid byl první správou považován za klíčovou postavu disentu, který pobýval v zahraničí. Svědčí o tom také krycí jméno, které mnu rozvědka jako objektu svého zájmu dala. To krycí jméno je premiér. Pikantní je, že to zařízení, které bylo instalováno, nebylo odhaleno kontrolou francouzské kontrarozvědky. Komunistická rozvědka byla schopná ho úspěšně dostat do Československa a pak ho použít v rámci ideologického vysílání."

Pracovník Ústavu pro soudobé dějiny Pavel Žáček iniciativu tajné služby přivítal. Domnívá se ale, že by služba měla zpřístupnit ne část, ale všechny dokumenty od roku 1945, respektive 1948. A to postupně, po letech, aby si česká veřejnost mohla udělat ucelený obrázek o minulosti země.

"Můžeme být rádi, že rozvědka k tomu přistoupila, jistě to měla udělat už před nějakou dobou, protože aktivity předchůdce I. správy ministerstva vnitra jak směrem do zahraničí, tak směrem dovnitř země jsou nedílnou součástí našich dějin, naší moderní historie, a nedají se z jiných materiálů zrekonstruovat," dodal.

Tématu se budeme věnovat také v publicistické části Ozvěn dne.

Jan Hrbáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme