Na ministerstvech se měnily a rušily stovky míst. 'Usilujeme o efektivní stát,' říká Andrej Babiš

Kabinet premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO sice nemá pro své vládnutí důvěru vlády, na některých ministerstvech ale už proběhla velká personální rošáda. Během pouhého měsíce vládnutí zrušil přes dvě stovky pozic na ministerstvech a na Úřadu vlády. Radiožurnál to vypočítal z dat, která mu poskytla jednotlivá ministerstva.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Český premiér Andrej Babiš na jednání Evropské rady v Bruselu | Foto: Eric Vidal | Zdroj: Reuters

Velká část úředních míst od nového roku vznikla znovu s pozměněným názvem či obsahem. Jejich obsazení se tak – na rozdíl od těch původních – může změnit. Zrušení celkem 73 pozic schválila před koncem roku nová vláda v rámci tzv. systemizace státní správy.

Některým odvolaným úředníkům se však postup ministrů nelíbí, považují ho za účelové obcházení zákona o stání správě a chtějí se bránit. Jedním z nich je bývalý první náměstek ministra zemědělství Jiří Jirsa (člen KDU-ČSL). Ze svého místa dohlížel na veřejné zakázky, legislativu a vnitřní provoz úřadu.

Jeho místo ale nový ministr za hnutí ANO Jiří Milek zrušil, protože ho spojil s dalším rušeným místem náměstka pro ekonomiku a ICT. Místo toho vytvořil jedno místo nové. Pod něj bude spadat opět legislativa, zakázky a ICT, pouze ekonomiku a provoz si vzal k sobě navíc státní tajemník resortu.

Vláda schválila zrušení desítek pracovních míst na ministerstvech. 'Nejde o čistky,' říká Babiš

Číst článek

„Jsem přesvědčen o tom, že tento postup nemá racionální zdůvodnění a není v souladu se služebním zákonem. Zatím nemám v ruce odvolání, jakmile ho ale dostanu, udělám právní kroky,“ říká Jirsa Radiožurnálu. Na zrušení jak svého místa, tak i dalších podobných změn na ostatních resortech si zatím stěžuje u náměstka ministra vnitra pro státní službu Josefa Postráneckého.

'Chtěl jsem přiložit ruku k dílu'

Na ministerstvo Jirsa podle svých slov přišel v roce 2014 jako legislativní expert, a to po deseti letech práce v Evropském parlamentu. „Přišlo mi hloupé se jen zařadit do kategorie lidí, kteří nadávají u piva na špatné řízení státu. Chtěl jsem přiložit ruku k dílu,“ popisuje.

V Bruselu pracoval pro lidoveckou poslankyni Zuzanu Roithovou a sám je také řadovým členem lidovců. Ministerstvo zemědělství tehdy vedl stranický „kolega“, lidovec Marian Jurečka, nicméně místo Jirsy bylo odborné.

Stranický klíč vylučuje u Jirsy i on sám. „Vždycky jsem u náměstků preferoval odbornost, nikoliv stranickou knížku. Zvláštní je, že nový ministr věděl po čtyřech hodinách v úřadu, že dva odborné náměstky se skvělými výsledky na úřadu nepotřebuje. Že to není účelové, je tedy těžko uvěřitelné,“ reaguje bývalý ministr zemědělství.

Jirsa dodává, že jeho úsek podle něj za poslední čtyři roky ušetřil státu miliardy korun. „Díky efektivnějším nákupům energií, mobilních služeb či pojištění aut uspořil téměř miliardu korun za poslední čtyři roky. V rámci úspěšných soudních sporů jsme uspořili další dvě miliardy korun,“ vypočítává. „Nebyly tedy žádné indicie, že bych měl být odvolán,“ zdůrazňuje.

Ministerstvo zemědělství však pochybnosti o správnosti svého postupu odmítá: „Ke zrušení dvou pozic náměstků pro řízení sekce bylo přistoupeno zejména z důvodu zúžení organizační struktury a optimalizace řízení ministerstva. S názorem o nezákonnosti postupu změny systemizace nesouhlasíme,“ uvedl pracovník tiskového odboru resortu Vojtěch Bílý. Celkem ministerstvo zemědělství zrušilo 12 míst, jedno z nich byla například i pozice tiskové mluvčí.

Stížnost u superúředníka

Stejně jako Jirsa dopadl na jiném ministerstvu, a sice ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) náměstek Robert Baxa. Pod něj spadala legislativa a ICT, to ale údajně nebylo efektivní, a tak se místo zrušilo. Vznikla tak jiná pozice náměstka, kde bude ICT spolu s ekonomikou. Paradoxně jde tedy o opačné zdůvodnění, než jaké uvedlo ministerstvo zemědělství, které také s odvoláním na efektivitu naopak ICT přiřadilo nově k legislativě.

Baxa své odvolání nechtěl komentovat. Podle informací Radiožurnálu se ale také chce bránit, a to stížností u „superúředníka“ Postráneckého. Celkem bylo na MPSV zrušeno 23 úředních míst. Z toho bylo pět sekcí náměstků, nově ale zase byly tři sekce zřízeny. Zrušen byl také odbor komunikace.

Vláda vybrala takzvaného superúředníka. Stane se jím Josef Postránecký

Číst článek

Velké změny na postech náměstků se odehrály i na ministerstvu průmyslu a obchodu. Nový šéf resortu Tomáš Hüner zredukoval 11 původních míst na sedm. Z toho na šest vypsal nová výběrová řízení. „Sám jsem byl v minulosti na tomto úřadu náměstek, tolik nás tu ale nikdy nebylo. Změny jsem konzultoval s právníky i náměstkem pro státní službu Postráneckým, aby to bylo v souladu s legislativou a všechny kroky byly právně čisté,“ říká. Odmítá tak, že by obcházel přeskupováním kompetencí služební zákon.

„Myslím, že každý člověk, který přijde na ministerstvo, kde je nesmyslně jedenáct náměstků, tak se bude snažit o reorganizaci. Podle mě to bylo absurdní využití nebo spíš zneužití služebního zákona předtím,“ domnívá se.

'Usilujeme o efektivní stát'

Služební zákon přijala minulá vláda Bohuslava Sobotky, v níž bylo i hnutí ANO. Nová norma měla zabránit velkým personálním čistkám odborných úředníků právě při změnách vlády. Na to, aby si noví ministři mohli přivést svoje lidi, jsou na resortech vyčleněna tzv. politická místa náměstků.

„I laik dovede pochopit, že se tento zákon přijímal s ambicí, aby úředníci ve služebním poměru a na určitých odborných pozicích vydrželi generaci. Teď je ten dojem ale z toho takový, že tento účel zákon prostě neplní,“ říká k současnému dění právník Ladislav Smejkal, který na tvorbě normy o státní službě dříve spolupracoval.

Vláda může počet úředních pozic či obsah jejich kompetencí maximálně jednou za rok měnit. Jde o tzv. systemizaci míst, která se musí zdůvodnit a musí ji schválit vláda.

Babišův kabinet systemizaci schválil v prosinci s platností od letošního ledna. Podle Postráneckého tato úprava tak přinesla reálné snížení počtu pracovních míst o 50 a služebních míst o 23. Na dalších místech podle něj došlo „k podstatným změnám vykonávaných činností, což vede ke zrušení míst a zřízení nových.“

Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš Radiožurnálu napsal, že k žádným "čistkám" mezi úředníky nebo obcházení zákona nedošlo. „Usilujeme o efektivní stát,“ uvedl v SMS.

Jestli vláda má, nebo nemá důvěru, nepovažuje za problém. Podle něj to není pro personální změny podstatné. „Má se chovat hospodárně,“ zdůraznil s tím, že jen na Úřadu vlády snížil stav o 56 míst.

Jana Klímová, Markéta Chaloupská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme