Na plzeňské univerzitě se bude přednášet o antisemitismu
Západočeská universita v Plzni pořádá kolokvium o soudobém antisemitismu. Shodou okolností ve stejnou dobu zveřejnila nadace Friedricha Eberta zprávu, podle které v Německu přibylo zastánců krajně pravicových názorů. S větou ‚I dnes je ještě vliv židů příliš silný‘ souhlasilo přes sedmnáct procent dotázaných.
Přitom v Německu jsou na krajně-pravicové postoje zvlášť citliví po zkušenosti s nacismem. „Autoritativní tendence existují v každé společnosti. V každé společnosti jsou jedinci, kteří vzhlížejí k nějaké autoritě, moci, která by zaštítila jejich životy,“ vysvětluje antropolog a vedoucí katedry antropologických a historických věd Západočeské univerzity v Plzni Ivo Budil.
Takoví jedinci podle něj trpí frustrací a hledají východisko buď právě v upínání se k nějaké totalitní nebo autoritativní moci nebo ke kolektivní nenávisti. „To je takzvaný mechanismus obětního beránka, přičemž tuto roli, tuto metaforu, často v dějinách zastupovali právě židé,“ přiblížil Budil.
Ztělesnění modernity
Na kolokviu se kromě soudobých problémů bude mluvit také o antisemitismu v historii. Například Budil bude přednášet o tom, jak vypadal antisemitismus ve středověku a v novověku.
„Zejména ve druhé polovině devatenáctého století v souvislosti s modernizací se u nás objevují židé, tak jako v Německu, ve Francii, v anglosaských zemích jako ztělesnění modernity. To znamená toho, co porušuje původní autenticitu lidského bytí, vrhá člověka do anonymního nepřátelského vakua a proti čemu je třeba bojovat,“ podotkl Ivo Budil.
Na kolokviu zazní přednáška i o antisemitismu v akademickém prostředí. „Naštěstí je to okrajový jev, ale nelze ho podceňovat. Protože akademickou svobodou se často zaštiťují názory a směry, které s původním humanistickým prostorem vysokých škol nemají mnoho společného,“ uzavřel Budil.
