Na protidrogové prevenci by s dětmi měli pracovat kvalifikovaní pracovníci
Protidrogová prevence má být vedena již na základní škole, pracovat s dětmi by měli kvalifikovaní pracovníci. To jsou návrhy systému prevence rizikového chování mládeže, se kterými přišli tuzemští vědci na celostátní konferenci v Praze.
„Navrhli jsme, jakým způsobem by mohla být protidrogová prevence organizována, aby to bylo trochu efektivnější a jednotlivé části na sebe navazovaly,“ říká přednosta adiktologické kliniky na první lékařské fakultě Univerzity Karlovy Michal Miovský.
Důležité je zajistit, aby s dětmi pracovali kvalifikovaní lidé, kteří si jsou vědomi toho, jaké limity mají nástroje, které používají a co si mohou v rámci své profese dovolit.
O návrzích koncepce protidrogové prevence hovoří přednosta adiktologické kliniky na první lékařské fakultě Univerzity Karlovy Michal Miovský
Co se týká prevence návykových látek, tak hlavní cílovou skupinou jsou děti základních škol, a to především prvního stupně a přelomu prvního a druhého stupně.
Čím později se totiž s prevencí začne, tím menší efekt to má. A pokud se promešká toto klíčové období, u středoškoláků a vysokoškoláků jsou pak možnosti již velmi malé.
Stejně tak nefungují jednorázové akce či mediální kampaně. Teenageři totiž poznají, že to není úplně ono a mají tendenci revoltovat či bojovat. „Jde o to, abychom používali adekvátní věci,“ míní Miovský.
Prevence tak podle něj musí být spíše interaktivní, systematická a musí být dělána v komorním prostředí, žádné přesvědčování. Proto je účinný kvalitní a kvalifikovaný pracovník.
Ten pracuje s několika dětmi, to znamená v malých kolektivech s jednou třídou. „Tehdy se ukazuje, že výsledky tam jsou. Na konci to mění i chování malých dětí,“ říká.
Koncepty využití známých osobností pro prevenci se příliš neosvědčily
Tuzemští vědci na konferenci rovněž upozornili na to, že programy prevence je třeba testovat, a to nejenom bezpečnost, ale zda to skutečně mění chování celé populace. „To znamená, zda na konci děti pijí, kouří, zda nepoužívají jiné návykové látky,“ dodává.
Návrhy na zlepšení systému aktivit týkající se prevence mají své důvody. „Jednotlivá ministerstva mezi sebou příliš dobře nekomunikovala, spíše hledala cestu prostřednictvím svých vlastních individuálních koncepcí, které na sebe ne vždy navazovaly,“ vysvětluje.
