Na protipovodňovou prevenci je letos vyčleněno 1,5 miliardy korun
V posledních letech Česko z přírodních katastrof nejčastěji sužují záplavy, proto se vláda více zaměřila na prevenční opatření. V loňském roce bylo vybudováno 54 protipovodňových staveb za téměř 1,5 miliardy korun, v letošním roce na protipovodňovou prevenci poputuje také miliarda a půl.
V loňském roce došlo na protipovodňová opatření na řekách Vltavě, Berounce, Svitavě, Odře, letos to bude na Třebovce, Třebůvce, Labi, Tiché Orlici a tak dále.
Vláda dává přednost jednotlivým tokům podle koncepce. V listopadu loňského roku vláda schválila koncepci řešení protipovodňových opatření, která mimo jiné implementovala pravidla, která nařizuje Evropská unie.
„Podle EU musí mít Česká republika do roku 2015 vyčleněna riziková území, ale zároveň mít také realistický finanční plán, nejen ze strany státu, ale také ze strany spolupráce s obcemi. A podle toho se určí priority, kde jsou největší rizika ohrožení,“ říká ministr zemědělství Ivan Fuksa.
Jednoznačně je to v místech, kde záplavy už byly, a podle matematických modelů, i kde se dají očekávat. V posledních letech se ale setkáváme v Česku s fenoménem bleskových povodní. V místech, kde se malý potok 50, 100 i 200 let nerozvodnil, tak teď je reálné, že se to může stát. Proto jediným silným spolupracovníkem může být územní plánování jednotlivých měst a obcí, aby se v těsné blízkosti potoků a potůčku nestavělo.
Na protipovodňovou prevenci je v letošním roce vyčleněno 1,5 miliardy korun. V první etapě ochrany před povodněmi, která probíhala v letech 2002 až 2007 investoval stát 4,2 miliardy korun. V druhé etapě, která probíhá a končí rokem 2013 to bude dohromady 11 miliard korun. „Teď připravujeme třetí etapu, která bude do období roku 2016 a tam samozřejmě probíhá intenzivní a tvrdé jednání nejen se samosprávami, ale v prvé řadě s ministerstvem financí,“ říká Fuksa.
Dlouho se zmiňuje například nutnost vystavět suchou nádrž, nebo-li poldr Teplice, na řece Bečvě. Projekt je podle Fuksy připraven, ale není hotová dokumentace k realizaci stavby, protože je potřeba vykoupit pozemky pod samotnou hrází a zároveň získat nájemní smlouvy od majitelů pozemků.
„S některými obyvateli obcí, které byly několikrát vyplavené, se nedaří uzavřít dohoda. Nejde tam jen o spor o cenu, ale někteří z majitelů nechtějí pozemky prodat z principu. Stát je tu v paradoxní situaci, na stavbu suchého poldru má vyčleněny finanční prostředky, celkově by stavba měla stát kolem 2 miliard korun, ale nemůžeme zahájit realizaci,“ dodává Fuksa.
