Na sociální výhody by brzy mohli dosáhnout i studenti starší 30 let
Čeští studenti stárnou. Mnohem víc lidí začíná vysokou školu studovat až v pozdějším věku, po maturitě vyjede do zahraničí, nebo začne pracovat. Jenže nárok na sociální výhody má vysokoškolák jen do 26 let věku. Tolik platná legislativa. Právě ta by se brzy mohla změnit. Reforma vysokých škol, kterou připravuje ministerstvo školství, počítá s tím, že vysokoškoláci by mohli mít nárok na zdravotní a sociální pojištění i ve 30 letech.
Marii bude letos 27 let. Po maturitě začala studovat vysokou školu, dokončila tříletý bakalářský program, přihlásila se na magisterský obor a mezitím odjela na zahraniční pobyt do Paříže. Ten se protáhl na dva roky a v podstatě může za to, že Marie už nemá nárok na zdravotní a sociální pojištění, které by ji jako studentce hradil stát. Protože nestihla dostudovat do 26 let.
„Platit si musím sociální i zdravotní. Je to něco málo přes 1.000 korun měsíčně, ale i tak už to zasáhne do rozpočtu. Připadám si taková diskvalifikovaná z toho studijního procesu. Ale není to problém toho, že bych se flákala ve škole nebo že bych nic nedělala a jen tak si chtěla prodloužit studium,“ popsala svoji situaci Marie.
Nárok na sociální výhody by mohli mít i studenti starší 30 let. Reportáž na toto téma natáčela pro Ranní Radiožurnál Klára Bílá.
Je to trošku paradox v době, kdy stále slyšíme o nutnosti vyšší konkurenceschopnosti. Český zákon navíc Marii vnímá jako nezaopatřené dítě, které se má soustavně připravovat na budoucí povolání.
„Současná definice nezaopatřeného dítěte nepočítá vůbec s přerušováním studia a proto je definovaná jako soustavná. A proto nutí studenta nepřerušovat studium, nemít praxi, nemít děti a vlastně jen studovat a stihnout to do 26 let,“ “ vysvětlila Simona Weidnerová z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy.
„A jsou na tom biti studenti medicíny, kteří většinou ten poslední rok nebo dva si musí platit zdravotní pojištění sami,“ dodala.
Přesně to řeší i návrh v reformě zákona o vysokých školách. Radiožurnálu to potvrdil náměstek ministra školství Ivan Wilhelm.
„Měla by se posunout věková hranice. Tak, jak jsou dnes studijní programy a tak, jak jsou třeba doktorské studijní programy a tak, jak je zcela regulérní doba studia, tak 26 let nám vychází, že opravdu by se to mělo posunout.“
Navíc podle odborníků by nový limit pro studium na vysoké škole nijak nezatížil státní rozpočet. Návrh reformy ale ještě ministerstvo musí předložit vládě.
