Na spravedlnost není nikdy pozdě. Zvýšení penzí disidentům má i morální efekt, říká Kudrna

Zákon, který umožňuje zvýšit důchod předlistopadovým disidentům, pomohl zatím 430 lidem. Výši jejich důchodu ovlivňovalo věznění nebo to, že nemohli pracovat v lépe placených pozicích. Od března naopak funkcionáři předlistopadového režimu mají krácené důchody. „Samozřejmě že je to pozdě, ale je to lepší než nikdy. Na spravedlnost není nikdy pozdě,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna | Foto: Karel Cudlín | Zdroj: Ústav pro studium totalitních režimů

Zvýšení důchodů se zatím týká asi 430 bývalých disidentů. Není to málo? Nemělo by se to týkat více lidí?
Musíme si uvědomit, že se to týká jen těch, kteří jsou naživu a měli nižší důchod, než je průměr v Česku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislavem Kudrnou

Ptám se i proto, že od listopadu platí novela, podle které mohou žádat o osvědčení účastníků odboje proti komunismu i partneři odbojářů a také Ústav pro studium totalitních režimů prostřednictvím svého ředitele, tedy prostřednictvím vás. Za 11 dní, co tahle změna je účinná, využil jste už téhle možnosti? Nebo si děláte nějaký seznam, o koho by bylo možné ještě rozšířit okruh lidí oproti stávajícím ústavu?
Je to přesně tak, jak říkáte. My v současné době společně s kolegy z Ústavu pro studium totalitních režimů připravujeme okruh osob či jejich příbuzných, kteří do této doby nepožádali o uznání účastníka odboje a odporu proti komunismu. Je překvapující, že jsou mezi nimi i skutečně velké osobnosti, které do dnešního dne nepožádaly o toto ocenění. Já jsem rád, že to můžeme udělat za ně, pokud samozřejmě získáme jejich souhlas. Pokud souhlas získáme, tak to vždy velice rádi učíme a jsem rád, že se nám ozývají i disidenti z celé republiky, kteří o to nepožádali. Není to úplně jednoduchý administrativní proces a bavíme se o osobách, kterým je přes 80.

Kolika lidí by se to mohlo týkat?
Já si myslím, že v tomto případě to budou jednotlivci maximálně desítky lidí. Že už se ten počet tolik nenavýší. Myslím, že se dostaneme možná na něco málo přes 500 osob, včetně těch 430, které už jste zmínil.

Jaký praktický dopad má, pokud bývalý disident dostane osvědčení? Na co má potom nárok?
Není to pouze morální efekt, ale je tam i efekt sociální. Pokud dotyčný pobírá podprůměrný důchod, tak se mu automaticky navýší.

V neděli to bude už 35 let od začátku sametové revoluce. Jak je možné, že tyhle věci stále nejsou dořešené? Že po 35 letech stále hledáte, jestli se na někoho z bojovníků proti komunistickému režimu nezapomnělo?
Mně v roce 1989 bylo 14 let, byl jsem v prvním ročníku na střední škole a 17. listopad si pamatuji živě. Samozřejmě že je to pozdě, ale je to lepší než nikdy. Já se domnívám, že na spravedlnost není nikdy pozdě. S oblibou opakuji, že minulost je vždy před námi a jsou hodnoty, které nelze vyčíslit penězi. Já bych rád poděkoval všem kolegům z naší instituce, kteří odvedli špičkovou práci jak v oblasti narovnání důchodů, tak i v oblasti důchodů, které byly sníženy bývalým představitelům komunistického režimu.

Krácení penzí

Od letošního března mají přední představitelé předlistopadového režimu krácené starobní důchody, a to o 300 korun za každý rok, kdy byli ve vrcholné funkci. Právě váš ústav sestavuje seznam těch, koho se to týká. Aktuálně je to 177 lidí. Je tento seznam kompletní, nebo ještě další jména ověřujete?
Co se týká toho prvního okruhu prominentů, tak se domnívám, že už tento počet bude finální. V současné době finalizujeme návrh zákona, který by měl být předložen v lednu příštího roku, který velice razantně rozšíří seznam prominentů bývalého režimu.

‚Symbolická tečka s odstupem 35 let.‘ 430 disidentům vzrostl důchod v průměru o 4400 korun, řekl Jurečka

Číst článek

O koho by seznam měl být rozšířen?
Jedná se tam o vedení KSČ. To znamená, že tam budou členové ústřední, kontrolní a revizní komise KSČ, oddělení státní administrativy UV KSČ, vedoucí jednotlivých oddělení UV KSČ. Potom tam budou i regionální struktury, to znamená náčelníci štábu lidových milicí v krajích a okresech, církevní tajemníci okresních a krajských výborů KSČ, ideologičtí tajemníci okresních a krajských výborů KSČ a samozřejmě vedoucí pracovníci operativních útvarů státní bezpečnosti určených zejména k boji proti vnitřním nepříteli. Tady se bavíme zhruba o dvou tisících až dvou a půl tisících osob.

Dvou a půl tisících žijících osob?
Maximálně. Máme vytipované, kolik by to zhruba mohlo být osob. Ale nevíme, zda ještě žijí, protože k těmto informacím přístup nemáme. My vypracujeme seznam na základě zákona a potom ministerstvo práce a sociálních věcí ověřuje za je dotyčný naživu.

Od kdy by se i těmto lidem měl krátit důchod?
Účinnost zákona by byla od září 2025 a samotné snižování důchodu by probíhalo od listopadu roku 2026. Protože je tam samozřejmě nezbytný čas k tomu, aby zaměstnanci Ústavu pro studium totalitních režimů provedli velice rozsáhlý archivní výzkum nejenom v hlavním městě, ale napříč republikou ve všech regionálních archivech České republiky.

Budu se opakovat, ale má tohle smysl 35 let po listopadu 1989?
Má to smysl, protože opakuji, na spravedlnost není nikdy pozdě a je dobře znát své hrdiny. Stejně tak je dobře znát, že každé zlo má svoji konkrétní tvář.

Tomáš Pancíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme