Na Starý židovský hřbitov láká turisty 12 000 unikátních náhrobků
Starý židovský hřbitov v Praze patří k deseti nejpozoruhodnějším hřbitovům světa. Turisté jsou asi nejvíc zvědaví na hrob rabi Löwa, který podle staré pověsti stvořil Golema. Mezi desítku nejzajímavějších jej zařadila ruská agentura Interfax s doporučením, aby prohlídku židovského hřbitova neminul žádný návštěvník Prahy.
Mezi kamennými náhrobky lze zaslechnout snad všechny řeči světa. Přijíždějí tam lidé nejenom z Evropy či Ameriky, ale také z Austrálie, z Japonska i Nového Zélandu. Chtějí vidět místo, kde leží stvořitel prvního umělého člověka nebo se chtějí dotknout svých rodových kořenů.
Na Starém židovském hřbitově natáčela reportérka Radiožurnálu Michaela Vetešková
„Nejstarší náhrobek je z roku 1439, pochovávalo se tu až do roku 1757. Náhrobních kamenů je přibližně 12 000, pochováno je tam ale daleko více osob, protože kvůli nedostatku místa se muselo pochovávat ve vrstvách. Pohřebních vrstev je devět až deset,“ popisuje ředitel Židovského muzea Leo Pavlát.
Prosté a trochu omšelé náhrobky jsou ledabyle rozházeny mezi stromy, tu a tam lze ale narazit na větší opravený hrob zdobený soškami. „Pro návštěvníky je často udivující, že nejzdobnější a nejdekorativnější hrob náleží ženě – manželce Baševiho, což byl první žid povýšený do šlechtického stavu. Zemřel po třicetileté válce a tak tam má hrob se lvy,“ říká Pavlát.
Starý židovský hřbitov spravuje prostřednictvím muzea Židovská obec. Na opravu historických kamenných náhrobků, údržbu zeleně i na další provoz si musí Židovské muzeum vydělat hlavně ze vstupného.
„Jsme zájmové sdružení právnických osob. Na některé projekty, a to i ty, které se týkají hřbitova, žádáme o granty nebo podporu, ale v zásadě celý chod Židovského muzea v Praze je v našich rukou. Hlavním zdrojem příjmů jsou návštěvníci, ale máme i sponzory,“ uvádí ředitel jednoho z nejnavštěvovanějších muzeí v Česku.
Poslední odpočinek lékařů i rybářů
Na Starém židovském hřbitově je také pohřbený bohatý kupec Mordechaj Maisel, který byl častým hostem na dvoře císaře Rudolfa II., ale i stovky bezejmenných obyvatel Josefova. Podle obrázků z náhrobků jde zjistit, že je tu pohřbený lékař, písař nebo i rybář.
„Souvisí to se symbolikou na náhrobních kamenech. Jestliže jsou tam konvičky, ruce a ryby, tak to nejsou jenom ‚malůvky‘. Konvička odkazuje, že šlo o potomka kněžského nebo pomocníků v chrámu levitů. Žehnající ruce odkazují ke Cohenům, což jsou potomci kněžského rodu. Ryba může odkazovat k tomu, že šlo o rybáře, ale také se mohl jmenovat Karpeles, od slova kapr,“ vysvětluje Leo Pavlát.
Na náhrobcích leží kamínky, kaštany i malé papírky. Je to prý pozdrav živých, co hřbitovem prošli, těm mrtvým, kteří tady leží skoro půl tisíciletí.
Zvětšit mapu