Na Štěpána nesmí chybět koleda a pernatá drůbež. K patronovi koní se lidé obracejí, když je bolí hlava
Slavnostní okamžiky Vánoc střídá na Štěpána koleda. Věděli jste, že svatý Štěpán je patronem koní a lidé se k němu obracejí, když je bolí hlava? Na stolech druhý svátek vánoční také většinou nechybí kachna nebo husa, protože podle dávné tradice by se měla k jídlu připravovat pernatá drůbež.
Na Štěpána se vždycky chodilo na koledu. Byla to příležitost hlavně pro chudší obyvatele od sousedů vyprosit nějaký dárek. Svatoštěpánskou koledu většinou organizoval řídící ve škole.
„Učil celou vesnici, všechny děti a potřeboval si vydělat na chod školy, i proto byl on často organizátorem a tím způsobem vznikaly také všechny naše krásné koledy,“ popisuje Děpold Czernin ze Spolku pro tradiční Vánoce.
Lidové tradice na druhý svátek vánoční: na svatého Štěpána by na stole neměla chybět pernatá drůbež
Číst článek
„Jestliže si někdo dal takovou práci a složit novou píseň, znamená to, že ty Vánoce musel milovat, jinak by to nedokázal. Myslím si, že to je taky důvod, proč si tolik chráníme naši vánoční tradici,“ dodává.
Na Štěpána obvykle dostávali čeledíni od hospodáře výslužku, a tak se začalo říkat: ‚Na Štěpána není pána.‘ „Většinou to bylo nějaké pečivo, vánočka, nebo speciální vánočka ve tvaru miminka, říkalo se tomu mládě a dostávaly ji děvenky jako výslužku,“ říká etnografka Ilona Vojancová.
Svatý Štěpán tak horlivě kázal o vzkříšení Ježíše Krista, až ho kolem roku 35 nechala židovská velerada ukamenovat. Je patronem koní a lidé se k němu obracejí, třeba když je bolí hlava.
