Na Šumavě lupina a v Podyjí akát. Národní parky bojují s invazními druhy

Dvouletý projekt pražské České zemědělské univerzity umožnil vyhubení desítky invazních druhů v českých národních parcích. Dříve chyběly finance a pracovní síla. Do projektu se mimo odborníků zapojila i veřejnost. Invazní druhy vytlačují původní rostliny, jejich likvidace omezuje jejich šíření a dává šanci prosadit se původním ohroženým druhům, což pomáhá chránit přírodní rozmanitost. Projekt financovaly takzvané norské fondy z programu Rago.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Národní park České Švýcarsko

Národní park České Švýcarsko | Foto: JancickaL | Zdroj: Pixabay | CC0 1.0,©

„Hlavním problémem při likvidačních pracích byl nedostatek financí a lidských zdrojů. Dále pak použití nevhodných metod likvidace nebo jejich špatné načasování,” uvedla vedoucí projektu Kateřina Berchová Bímová z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze. Proto v rámci projektu uspořádali odborné semináře a terénní workshopy, kde odborníci představili nové vhodné postupy při mapování, plánování likvidací a nejúčinnější známé metody likvidace pro jednotlivé druhy.

V současné době se nepůvodní a invazní druhy stávají podle odborníků jednou z největších hrozeb pro přírodní rozmanitost, a to zejména v chráněných územích. Nepůvodní invazní druhy mohou vytlačovat původní druhy a narušovat ohrožená společenstva rostlin i živočichů. Důsledkem invazí může být také celková degradace ekosystémů. Důležitým aspektem v boji s invazními druhy je jejich důkladné mapování a včasná likvidace.

Národní park Podyjí | Foto: Vlasta Gajdošíková | Zdroj: Český rozhlas

Cílem projektu byla praktická likvidace invazních druhů a testování rozdílných metod eliminace. Likvidace se týkala 11 druhů rostlin, mezi kterými byly lupiny, akáty, duby červené, křídlatky, kolotočníky, janovce, vejmutovky, pajasany, myrobalány, jasan pensylvánský a netýkavka žláznatá.

Likvidace se v praxi uskutečňovaly na území národních parků Podyjí, České Švýcarsko a Šumava. Odborníci tam likvidovali nejvíce rozšířené invazní druhy rostlin, druhy s nejvyšším dopadem na přírodní rozmanitost. „V každém národním parku dominoval jiný druh. Na Šumavě se šíří převážně lupina, České Švýcarsko má vejmutovku a Podyjí má akát,” řekl ČTK Martin Vojtík z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.

Obnova Českého Švýcarska. Na spáleništi vzniká nejmladší přirozený les v Česku

Číst článek

Likvidaci umožnil dvouletý projekt odborníků z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze s názvem Likvidace invazních druhů v praxi. Projekt byl zaměřený také na veřejnou publicitu a spolupráci s veřejností, například skautskými oddíly či dalšími zájmovými skupinami. Vznikla řada informačních materiálů včetně webových stránek.

„Projekt Likvidace invazních druhů v praxi se ukázal být významným krokem kupředu směrem k úspěšné ochraně našich národních parků a chráněných krajinných oblastí před nepůvodními invazními druhy rostlin. Získané poznatky uplatníme hlavně v praktické ochraně přírody, zároveň by však měly být dále rozvíjeny pomocí dalších obdobných a navazujících projektů,” uvedla vedoucí projektu Kateřina Berchová Bímová.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme