Na Šumavě se bez povolení používají chemické postřiky
Nejméně čtyři tisíce otrávených lapáků na kůrovce nechal rozmístit po Národním parku Šumava jeho ředitel Jan Stráský. Podle informací Radiožurnálu leží i na místech, kde ministr životního prostředí použití chemických prostředků jednoznačně zakázal. Pesticidy byly podle data na štítcích nastříkané už před dvěma týdny.
Zatímco náměstek ředitele Národního parku Šumava Jiří Mánek tvrdí, že v žádném případě nebyly lapáky s biocidy umístěny v prvních nebo bezzásahových zónách parku, Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha trvá na tom, že jsou i tam. Navíc zatímco v minulosti se používaly ojediněle jednotlivé kusy, letos už jich prý našli stovky.
O umístění chemických lapáků na Šumavě diskutovali ve večerních Ozvěnách dne náměstek ředitele Národního parku Šumava Jiří Mánek a Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha
„Podle informací, které máme zevnitř Národního parku jich je na Šumavě rozmístěno 5 tisíc. Jsou i v těsné blízkosti vody, našli jsme jeden dokonce 50 metrů od rašeliniště. Jedovaté pesticidy tak mohou stékat do vody a potoků a otrávit vodní život.“
„Další lapáky jsme našli v blízkosti turistických stezek, dokonce i v blízkosti turistického odpočívadla a to bez jakéhokoli varování, že obsahují jedovaté, lidem nebezpečné látky,“ tvrdí Kotecký.
Důkazem chemického postřiku je jasně viditelná růžová barva na kmenech. Na rozcestí pod Oblíkem je takových kmenů možná 200.
Další lapáky, tentokrát ve tvaru trojnožek, jsou na Modravské slati. Visí na nich cedulky s informací, že postřik byl proveden 20. dubna.
„Je to oblast ponechaná přírodě, ve které Jan Stráský chtěl začít kácet a ministr Chalupa mu právě v téhle oblasti veškeré zásahy proti kůrovci zakázal,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha, jehož členové v minulých dnech otrávené lapáky objevili.
Na Šumavě se bez povolení používají chemické postřiky. Detaily zjišťoval reportér Radiožurnálu Lubomír Smatana
Slať je plná vody a chemické postřiky jsou v takových lokalitách zakázané, vyplývá ze slov ministra životního prostředí Tomáše Chalupy z 21. dubna. „Navrhuji provést zákaz biocidních prostředků v porostech, kde jsou stanoviště ovlivněná vodou,“ uvedl tehdy ministr.
Šéf národního parku Jan Stráský připouští, že otrávené lapáky jsou rozmístěné chybně. Podle něj tam třeba ale napršelo a lokalita na Modravské slati nemusí být nutně rašeliniště. Nechává to ale prověřit.
„Právě dneska vyjeli pracovníci správy národního parku ověřit tato místa. Samozřejmě, že pokud tam došlo k chybám, musíme je napravit, ale to nesouvisí s tím, že obranná opatření neměla být,“ říká Stráský.
Ředitel opatření hájí, i když na ně nemá výjimku
Na lapáky s pesticidem potřebuje ředitel národního parku výjimku. Sice o ní požádal, ale stále ji nemá. Přesto se rozhodl postupovat rázně.
„Beru to jako prohřešek, který je způsoben byrokratickým postupem. Opačný postup by ale znamenal ohrožení majetku jak státu, tak i ostatních vlastníků. Jsem přesvědčen, že tato výjimka bude vydána během několika dní,“ zdůraznil Stráský.
Jeho přesvědčení ale nesdílejí odpůrci těžby. Bez výjimky jsou zásahy nezákonné, a proto podali stížnost na Českou inspekci životního prostředí.
Na zjištění Radiožurnálu, že se na Šumavě používají chemické postřiky, reagoval v Ozvěnách dne bývalý předseda vědecké sekce Rady NP Šumava Jakub Huška
Bývalý předseda vědecké sekce Rady Národního parku Šumava Jakub Hruška upozorňuje, že postřiky mohou zahubit nejen kůrovce, ale i další druhy hmyzu.
„Pesticid se vylouží do podmáčených stanovišť a samozřejmě způsobí otravu mnoha druhů živočichů, kteří v nich žijí. Jsou to neselektivní pesticidy, které jsou velmi silné a které mohou otrávit i ty druhy hmyzu, které samy o sobě jsou predátory kůrovce,“ uvedl Hruška.
Podle něj je jasné, že vedení parku v čele s Janem Stráským nehodlá dodržovat koncepci bezzásahovosti v nejcennějších částech parku. „Proto se ani nestydí porušovat platnou legislativu,“ podotkl bývalý šéf vědecké sekce, jejíž členové v březnu kvůli nesouhlasu s kroky ředitele rezignovali.
Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v pořadu Stalo se dnes
Také Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy tvrdí, že jde o vážnou věc a zasáhnout by měla Česká inspekce životního prostředí.
„Použití pesticidů v oblastech, ve kterých by rozhodně neměly být používány, odporuje nejen tomu, co pan ministr Chalupa vyhlásil, ale i všem platným pravidlům, včetně českých zákonů,“ řekl Moldan.
Nebezpečné to je podle něj zejména v oblastech jako je Modravská slať. „Pro vodní živočichy jsou tyto látky skutečně velmi nebezpečné. Ve stanovisku ministra Chalupy jsou právě specificky zmíněna ona místa, kde by se měly insekticidy stoprocentně vyloučit,“ zdůraznil Bedřich Moldan.
