Nábor dárců kostní dřeně si registry financují samy, nově by mohl přispět i stát
České registry dárců kostní dřeně evidují kolem 80 tisíc dobrovolníků. O řadu z nich ale ještě do konce roku přijdou, protože už nesplňují podmínky. Registry tak musí znovu hledat nové dárce, což není jednoduché - nábor si totiž financují samy. Pomáhají jednotlivci i velké firmy, nově by ale mohl přispět i stát.
Vstupu do registru dárců může zabránit jakékoliv chronické onemocnění, například astma. Má to svůj důvod, čím lepší krvetvorné buňky pacient dostane, tím se zvyšuje pravděpodobnost úspěchu transplantace.
V Česku jsou registry dva - jeden v Plzni a druhý v Praze při IKEMu. O nábor se musí starat instituce samy a vstupní testy si také zafinancovat. Vyšetření jednoho dárce stojí zhruba 1500 korun.
V dalších zemích mají databází více, potvrzuje Jana Navrátilová z Českého národního registru dárců kostní dřeně se sídlem v Plzni.
„Někde je to s dopomocí státu, někde jsou to soukromé objekty, někdy dotují konkrétní nemocnice, ve kterých registr funguje,“ dodává.
Český registr dárců krvetvorných buněk při pražském IKEMu má v současné době přes 23 tisíc dobrovolníků. Peníze na jejich nábor se zatím daří shánět. Vedoucí registru Marie Kuříková ale říká, že by pomohla třeba informační kampaň financovaná ministerstvem zdravotnictví.
„Občas se vyskytne stížnost, nebo podnět, že my děláme kampaně, a jestli to náhodou není reklama. Určitě bychom uvítali minimálně informační podporu od ministerstva,“ popisuje.
Ministerstvo zdravotnictví by se podobnému nápadu nebránilo, potvrzuje náměstek ministerstva Tom Philipp: „Pokud se na nás registry obrátí, tak jim samozřejmě rádi vyjdeme vstříc.“
Čím více dárců kostní dřeně v národních registrech, tím větší je pravděpodobnost, že se pro nemocného najde pomoc. V akutních případech se totiž hraje doslova o každý den.
