Policie prověřuje dvě nadace, které vybírají miliony pro africké děti. Kde peníze končí, není jasné
Policie prověří hospodaření dvou nadací, na které upozornil minulý týden Radiožurnál. Nadace mezinárodní lékařské pomoci a Nadace světového fondu dětí slibovaly dárcům, že za jejich peníze pomohou nemocným a hladovějícím dětem v Africe. Ročně získávají od lidí dohromady přes deset milionů korun a dary za dalších zhruba 25 milionů. Co přesně se za vybrané peníze nakupuje, nadace nezveřejňují. Polovinu peněz utrácejí za svůj vlastní provoz.
„Informacemi, které přinesl Český rozhlas Radiožurnál, se zabýváme. S ohledem na úvodní fázi toho prověřování, nemůžeme v tuto chvíli sdělit žádné konkrétní informace,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.
Žádají o peníze a slibují pomoc africkým dětem. Kde končí miliony od dárců, není jasné
Číst článek
Viceprezident obou nadací Robbert Boelkens z Nizozemska, který jako jediný může s médii mluvit, na dotazy Radiožurnálu o policejním prověřování neodpověděl.
Když se ho reportér Radiožurnálu v minulosti ptal na detaily z hospodaření obou nadací, Boelkens na všechny otázky odpověděl jedinou větou. „Vzhledem k tomu, že se zjevně chystáte pošpinit naše charitativní organizace, naši poradci nám doporučili, abychom na vaše otázky neodpovídali.“
Radiožurnál mapoval činnost obou nadací několik měsíců. Ukázalo se, že tyto nadace dárcům neříkají, na co přesně peníze žádají, ani to, jak s nimi nakonec naložili.
Pouze obecné informace
„1500 Kč, 750 Kč, 300 Kč, nebo jakoukoli jinou částkou podpoříte Nadaci mezinárodní lékařské pomoci, aby mohla zaslat důležité léky a pomůcky přímo k těm nejpotřebnějším dětem a rodinám,“ stojí například v dopise, který nadace v listopadu rozesílala lidem a v němž žádala o peníze pro děti v Jižním Súdánu.
Dárců přes koronavirovou krizi neubylo, shodují se neziskové organizace. Dařilo se speciálním sbírkám
Číst článek
Které léky, pomůcky a v jakém množství chce nadace za uvedené částky nakoupit pro rodiny v Jižním Súdánu, se dárce nedozví. Přitom jiné organizace, například Dětský fond OSN Unicef nebo Člověk v tísni uvádí přesně, jaké množství terapeutické výživy nebo kolik tablet na čištění vody pořídí za konkrétní částku, kterou žádají od dárců.
Ve výročních zprávách pak Nadace mezinárodní lékařské pomoci a Nadace světového fondu dětí na rozdíl od jiných organizací píší jen velmi obecné informace o tom, kolik peněz údajně poslaly zahraničním humanitárním organizacím. Co přesně se za peníze v zahraničí koupilo, už ale neuvádí.
Radiožurnál oslovil některé zahraniční organizace, o nichž zmíněné nadace tvrdí, že jim posílají peníze. Požádal je o informaci, kolik peněz dostaly. Žádné odpovědi ale nepřišly.
Funkce, která neexistuje
Klára Šplíchalová, ředitelka Fóra dárců, které sdružuje prověřené organizace, tyto nadace ostře kritizuje. „S tak informačně chudými výročními zprávami jsem se ještě nesetkala,“ prohlásila.
Investigativci prověřili netransparentní nadace: velká část peněz ke strádajícím dětem v Africe nedoputovala
Číst článek
„Tam jsou jen obecné proklamace typu: pomozte nám, aby děti na celém světě byly šťastné. Ale to je zhruba všechno. Rozhodně to nemá co dočinění se standardy běžné praxe. Ve výročních zprávách není jediné konkrétní datum, kdy byla nějaká pomoc předána, výsledky práce tam nikde nejsou popsány. Není jasné, kdo je na fotkách, kdy byly pořízeny, jestli jsou to ty podpořené děti. Není tam napsáno, co pochází z veřejné sbírky, co organizace získala vlastní činností, co jsou ty věcné dary. Kdo je dal, co s nimi udělali? Poslali je do Afriky, nebo prodali a poslali peníze? Nejsou popsána pravidla pro rozdělování peněz,“ vyjmenovává Šplíchalová.
Radiožurnál navíc zjistil, že Nadace mezinárodní lékařské pomoci se zaštiťuje řádovou sestrou Joan Clare, o které tvrdí, že na Jamajce byla vysokou komisařkou OSN ve funkci přidruženého partnera pro uprchlíky. Jenže mluvčí OSN v Česku Kristýna Hejzlarová uvedla, že to není pravda a že taková funkce ani neexistuje.
„S jistotou můžeme potvrdit, že zmíněná osoba nepůsobila jako vysoká komisařka pro uprchlíky. A co se týče funkce ‚přidruženého partnera pro uprchlíky‘, žádný takový titul nám není znám,“ sdělila Hejzlarová.
V Německu jsou zakázané
Nesrovnalostí je víc. Podle zjištění Radiožurnálu navíc některé články na webech obou nadací popisují jinou pomoc v jiných afrických zemích, než následně uvádějí jejich výroční zprávy. Poslední zprávy na webech jsou staré pět let, což je podle ředitelky Fóra dárců také neobvyklé, protože nadace většinou mají samy zájem informovat dárce o své činnosti, a získávat tím jejich důvěru.
Policisté prověřují falešné sbírky pro oblasti postižené tornádem. Varují před podvody
Číst článek
Z účetnictví obou nadací navíc vyplývá, že utrácejí za vlastní kampaně a žádosti o peníze značnou část peněz. Například Nadace mezinárodní lékařské pomoci za rok 2019 vybrala kromě věcných darů přes šest milionů korun. Za administrativu a kampaně podle výroční zprávy utratila skoro pět milionů. Nadace světového fondu dětí za svůj provoz platí méně, přesto je to skoro polovina toho, co vybere.
Právě proto byly obě nadace v Německu zakázány. „Museli jsme vydat zákaz poté, co naše vyšetřování ukázalo, že nadace nedokázaly zajistit účelné využití peněžních darů,“ řekla Radiožurnálu Eveline Dziendziolová, mluvčí Ředitelství dozoru a služeb, které dohlíží na fungování nadací a dodržování zákona o finančních sbírkách.
„Dary byly primárně využívány pro fundraising (kampaň k získávání peněz – pozn. red.) a reklamu a nesloužily k inzerované podpoře potřebných dětí,“ upozornila mluvčí Dziendziolová. Německý úřad proto prohlásil, že obě nadace již „nejsou uznávány jako spolky sloužící veřejnému dobru“.
Žádná kontrola
V Česku žádný podobný dozorový úřad není. České instituce jen formálně dohlíží na účetnictví. Podle Šplíchalové obvykle stačí, když mají nadace razítko auditora, kterého si najímají. A to obě nadace mají. Jejich účetní závěrky kontrolovala auditorka Radmila Špíšková.
Nazývat neziskovky darmoužrouty je nebezpečné, dobrých lidí je ale většina, říká ředitel Armády spásy
Číst článek
„Audit účetní závěrky obou nadací byl proveden de lege artis a v souladu s platnými právními předpisy a na základě údajů a dokladů předložených nadacemi. Z nich porušování právních předpisů nevyplynulo,“ prohlásila Špíšková.
Osvědčení k pořádání sbírek vydal oběma nadacím pražský magistrát a ten také dohlíží na vyúčtování, stačí mu ale konstatování nadací, že peníze posílají organizacím v zahraničí.
„Finanční prostředky jsou poukazovány neziskovým organizacím, které poskytují pomoc v souladu s účelem veřejné sbírky,“ odpověděl mluvčí magistrátu Vít Hofman na dotaz, jestli nadace detailně dokládají, co přesně se za vybrané peníze kupuje.
Hospodaření nadací nekontroluje ani soud, který vede rejstřík, v němž je nadace zapsána. V tomto případě jde o Městský soud v Praze. Podle mluvčího soudu Adama Weniga prověřovat činnost nadací ani nemůže.
„V rámci vedení sbírky listin rejstříkový soud prověřuje toliko skutečnost, zda byly předepsané listiny založeny či nikoliv. Nemá ale zákonný nástroj k prověřování skutečného hospodaření nadací, není oprávněn přezkoumat hospodaření nadací ani řešit otázku, zda plní či neplní svůj účel,“ sdělil Wenig.
