Nadace Terezy Maxové po kritice ze strany neziskovek peníze z hazardu odmítla
Nadace Terezy Maxové dětem rozhodla vrátit peníze, které jí poslaly hazardní společnosti. Reagovala tak na kritiku ze strany neziskových organizací.
„Je to zhruba částka do dvou milionů korun," upřesňuje ředitelka Nadace Tereza Maxová dětem Terezie Sverdlinová.
Za rozhodnutím vrátit peníze z odvodů z loterijních společností stojí zdánlivá banalita. Když v brněnské městské části Střed omezili hazard, ředitelka Sverdlinová sedla a napsala starostovi dopis. Z psaní vyplývalo, že pokud radnice hazard omezí, skončila by i podpora nadací, a tak by se nemuselo dostat peněz třeba pro znevýhodněné děti.
Po vlně protestů dnes Terezie Sverdlinová bere svoje slova zpět. „Nikdy nebylo naším zájmem lobbovat za hazardní či jiné společnosti. Dopis byla chyba, za kterou jsme se omluvili, a proto jsme se rozhodli si prostředky nenechat, protože nechceme připustit jakoukoli pochybnost o našich dobrých úmyslech,“ podotýká Sverdlinová.
Až donedávna loterijní společnosti posílaly odvody na veřejně prospěšné účely. Jenže to také často zneužívaly – peníze chodily na rallye, zpět do firem vlastníků hazardních společností anebo třeba fiktivním neziskovým organizacím, ve kterých se peníze pod bohulibými záminkami nenávratně ztratily.
Dnes už hazardní společnosti odvádějí daně, z nichž většina jde obcím. I to však podle občanského aktivisty a bojovníka proti hazardu Matěje Hollana není ideální řešení.
„Obce jsou vlastně motivovány, aby hazardu měly na svém území co nejvíc. A stát současně na to nedává žádná regulační pravidla,“ myslí si Hollan.
Podle něj by měl stát nastavit pravidla, ze kterých by bylo zřejmé, kolik třeba může být automatů na počet obyvatel. „Nebo že nesmí být v blízkosti nemocnic nebo škol – nic takového v zákoně není,“ říká Hollan.
Příjmy z hazardu mohou být pro obce velmi zajímavé. Třeba v hlavním městě dosahuje daň, kterou odvedly hazardní firmy, téměř půlmiliardy korun za pololetí.
Podle Hollana je to však jen zlomek toho, co kvůli hazardu zaplatí veřejné rozpočty. „Stát doplácí na dopady hazardu, na rozvrácená manželství, na sebevraždy, na zanedbávání péče o dítě a podobně, doplácí až desítky miliard ročně,“ dodává.
Ne všude však peníze rozhodují. Tři měsíce po verdiktu Ústavního soudu se celá řada obcí odhodlala hazard na svém území zakázat. Provozovatelé terminálů a automatů odhadují, že kvůli tomu může v Česku zmizet až třetina těchto strojů.
