Nadání se daří poznat jen u každého desátého dítěte

Jen malá část rodičů dokáže rozpoznat, že je jejich dítě nadprůměrně inteligentní či talentované. Často to však nepoznají ani učitelé či psychologové a dítě tak svůj talent nijak nerozvíjí. Podle odborníků může být mezi dětmi takových skrytých talentů až 90 procent.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Děti ve škole | Foto: Ondřej Wolf

U některých dětí je těžké jejich vlohy rozpoznat. „Spousta dětí je skrytě nadaných, můžou ale mít poruchu učení či pocházet z prostředí, ve kterém se výrazné schopnosti ostatními neočekávají a kde si jich nikdo nevšímá,“ uvádí předsedkyně Společnosti pro talent a nadání Eva Vondráková.

Přehrát

00:00 / 00:00

O nadaných dětech s ředitelkou ZŠ a gymnázia Jiřího Gutha-Jarkovského a předsedkyní Společnosti pro talent a nadání Evou Vondrákovou

Průprava učitelů a psychologů pro práci s nadanými dětmi je podle ní nedostatečná. Mnohem větší pozornost je totiž stále věnována dětem problémovým než těm s nadprůměrnými schopnostmi.

Ve školách se často stává, že se chytré děti při vyučování nudí a začnou zlobit. Neprávem je pak učitelé považují za nevychované a problémové.

Nadání však může přinášet nevýhody i pro děti samotné. Častá je například ztížená schopnost navázat vztahy nebo komunikovat s ostatními lidmi. „Mezi intelektuálně nadanými převažují introverti, tedy lidé uzavření. Je to logické, mají-li něco vymyslet, musí se umět oprostit od těch ostatních,“ vysvětluje Vondráková.

„Velmi často se stává, že se někteří rodiče, zejména tatínkové, snaží dítě motivovat k lepšímu výkonu tím, že ho budou neustále shazovat. To většinou mívá dost katastrofální dopady,“ varuje před tímto způsobem „motivace“ Eva Vondráková.

Čtvrtina dětí by mohla vyniknout

Nejedná se přitom o nepodstatný problém. Podle expertů, kteří na mezinárodní konferenci v Praze právě debatují o nadaných dětech, se daří nadprůměrnou inteligenci rozpoznat jen u desetiny dětí.

Překvapivé číslo potvrzuje i Eva Vondráková. „Až pětadvacet procent dětí by mohlo v nějaké oblasti vyniknout, kdyby měly vhodné podmínky ke svému rozvoji. Devět z deseti potenciálně nadaných dětí zůstává neidentifikovaných,“ říká.

základní škola, ilustrační foto | Foto: Tomáš Adamec

„Nadaným dětem je třeba se věnovat, není však nutné pro ně vytvářet nové školy,“ myslí si Jitka Kendíková, ředitelka pražské základní školy a gymnázia Jiřího Gutha-Jarkovského.

Sloužit by jim měla hlavně osmiletá gymnázia, kterých je však v Česku příliš mnoho. Jejich náročnost se navíc už několik let snižuje a nejedná se už o elitní školy, jak tomu bylo dříve.

Základní školství by však podle ředitelky Kendíkové mělo být takzvaně inkluzivní. Podle ní je správné, když se nadané i problémové děti včetně cizinců vzdělávají dohromady. „Je tam zachycena i sociální složka, kterou by tyto děti měly chtě nechtě rozvíjet,“ dodává Kendíková.

Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme