Naděje pro hrušovanskou ‚vilu Tugendhat‘. Zchátralý funkcionalistický klenot chce obec koupit a opravit

V malé obci u Brna stojí funkcionalistický klenot, který by v mnohém předčil i vilu Tugendhat. Dovnitř se ale lidé nedostanou. Takzvaná Bauerova vila od světového architekta Adolfa Loose v Hrušovanech u Brna několik let chátrá. Vedení obce ale věří, že po letech úsilí by ji mohlo získat, opravit a zpřístupnit. Více zjišťoval Český rozhlas Brno.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bauerova vila aneb ‚hrušovanská vila Tugendhat‘ stojí v malé obci u Brna. | Foto: Tomáš Kremr | Zdroj: Český rozhlas Brno

Za plechovým plotem chřadne neúhledná zahrada, obklopuje starý dvoupatrový dům. Zašedlou kostku, která musela před sto lety v malých Hrušovanech u Brna působit jako UFO.

„Kdybyste tady byli, tak byste viděli, že ten stav je opravu velmi špatný,“ ukazuje dírou v plotě místostarosta Dušen Knoflíček za hnutí STAN. Z domu odprýskává omítka, v horním patře dveře na malou terasu, kam evidentně řadu let nikdo nevstoupil. „Původní puristická podoba není z domu moc čitelná. Terasy s pergolami, které tam dřív byly, tak jsou zastavěné. Stávající majitel s tím nic nečiní,“ doplňuje Knoflíček.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si: Hrušovanská vila Tugendhat. S trochu nadsázky by se tak dal označit funkcionalistický dům v Hrušovanech u Brna. Fronty před ním ale nestojí

Ředitelskou vilu vlastní soukromník, který v ní bydlí. Na dotazy Českého rozhlasu neodpověděl. Vedení obce ale potvrdilo, že muž chce dům prodat. Předtím to řadu let odmítal. „Vlastník se na obec obrátil s tím, že o prodeji objektu uvažuje. Obec už měla asi před dvaceti lety možnost budovu získat, kdy její tehdejší vlastník skončil v insolvenci. Ale tehdy toho bohužel nevyužila,“ vzpomíná místostarosta.

Loosovo muzeum

Obec by ve vile ráda zřídila Loosovo muzeum. „Byli bychom rádi, kdyby hlavním tématem stále expozice byl obsáhlý výběr návrhů a staveb, které by dokumentovaly podstatné vývojové fáze Loosovy tvorby. Samozřejmě ten největší důraz by byl kladen na tvorbu v českých zemích a hlavně v Hrušovanech. A to z období let vzniku hlavní tovární budovy mezi lety 1913-1918. A do tohoto modelu by měly být zasazeny stavby jako Bauerova vila, rafinérie a blízka restaurace,“ nastiňuje Knoflíček.

Režisér Masaryka dotočil film o vile Tugendhat. Ve Skleněném pokoji se objeví Roden i Carice van Houtenová

Číst článek

Radnice taky chce obnovit co nejvíc možných interiérů včetně vstupní haly s velkým schodištěm. Loos uvnitř ovšem neuplatnil svůj tzv. raumplán – tedy členění prostorů uvnitř tak, že nikdy není jasné, ve kterém patře se člověk zrovna nachází.

Anebo jinak řečeno, člověk chodí pořád po schodech. Kromě majitele ale nikdo neví, jak teď dům uvnitř vypadá. Stavba je však i tak unikátní, jak doplňuje historička architektury Jana Kořínková, která Loosovu stopu v Česku dlouhodobě mapuje.

„Baurevova vila by měla náskok před vilou Tugendhat. Ne co do luxusu vybavení, ale co do inovativosti řešení,“ připouští Kořínková.

Miliony na opravu a žádné plány

Případná obnova vily bude složitá. Obec na ni bude potřebovat desítky milionů korun, které zatím shání. Neexistují ani dobové plány, jen pár starých fotek. Ty letos Kořínková se svými kolegy odhalila v archivech. A při tom zjistila, že velký areál bývalé cukrové rafinerie zřejmě pro Bauerovu rodinu nepřestavěl Loos, jak se doteď uvádí.

Vila Tugendhat je jedinou moderní památkou na českém seznamu UNESCO

Číst článek

„My jsme objevili záznam o tom, že autory té novostavby cukerní rafinérie byla firma Stefan und Moebius z Drážďan. Dokonce jména architektů a té firmy měly být umístěny na pamětní desce, která měla být v továrně usazena, ale my jsme ji nenašli. Což samozřejmě neznamená, že tam někde není,“ krčí rameny Kořínková.

Neznámá Loosova hospoda

Historička při pátrání taky objevila možná dosud neznámé Loosovo dílo. Kolem průmyslového areálu vede železnice. A u ní stojí stále fungující nádražní hospoda. Na starých pohlednicích má sedlovou střechu. V době příchodu Loose do Hrušovan začátkem minulého století ale náhle získala střechu plochou. Mezi okolními doškovými tak vynikala.

„Víme, že ten dům byl postaven s plochou střechou. A nástup domů s plochou střechou na území Československa se víceméně datuje ve velkém až po roce 1927.“

Vila Tugendhat přivítá malé fotografy. Pracovat budou i v původní fotokomoře

Číst článek

A neobvyklé jsou i další architektonické prvky. „Jsou tam velká okna, velmi to připomíná členění jeho oken, které uplatňoval Adolf Loos ve svých stavbách včetně prvků pochozí terasy. Ty interiéry nám trošku napovídají o nějakém velkoryse netradičním a inovativním řešení,“ říká Kořínková.

Historici umění budou Loosovu tvorbu v Hrušovanech u Brna zkoumat dál. O autorství jeho staveb, kromě Bauerovy vily, budou zatím dál panovat pochybnosti.

Tomáš Kremr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme