Rakovina krve tvoří v Česku do pěti procent nádorů, za posledních 30 let ale pacientů výrazně přibývá
Asi 2500 lidí ročně v Česku uslyší od lékaře, že mají nádor krve. Pacientů s tímto onemocněním u nás přibývá, jejich počet se za posledních třicet let ztrojnásobil. Ve statistikách je i jméno Kateřiny Kláskové z Prahy. O tom, že má rakovinu, se dozvěděla jako maminka dvou dětí ve 29 letech. „Tento jediný moment, kdy řeknou ten ortel, je vám 29 let, máte dvě malé děti, to je fakt šok,“ popisuje.
Kateřina Klásková je usměvavá čtyřicátnice. Vzpomíná na dobu, kdy si v ordinaci u lékaře vyslechla, že má Hodgkinův lymfom.
Pacientů s nádory krve v Česku za posledních třicet let přibylo. Poslechněte si celý příspěvek Marie Veselé
„Úplně první příznak byla bolest zad pod lopatkou, lokalizovaná jenom jednostranně. Což mi přišlo hrozně divné. Vždycky říkali, že to je tím, že mám malého dvouletého syna, takže jak ho zvedám, tak mě to bolí. Ale mně bylo divné, že to bolí lokalizovaně,“ popisuje Klásková pro Radiožurnál.
K bolavým zádům se přidala ještě velká únava. A pak se při pití vína objevil další příznak lymfomu, takzvaná alkoholová bolest: „Znamená to, že si dáte doušek. A úplně strašně vás bolí to postižené místo. Bolí vás to tak, že vám vytrysknou slzy,“ vysvětluje Kateřina.
Po půl hodině bolest odezněla. Když se jí to stejné stalo za nějaký čas znovu, rozhodla se, že nebude pít alkohol. Myslela si, že jí nedělá dobře. Své zdravotní problémy začala řešit až v době, když chtěla po rodičovské dovolené znovu nastoupit do práce.
Nemiřme na rakovinné buňky, nabádá biolog Galluzzi. Účinnější je podle něj imunoterapie
Číst článek
„Říkala jsem si, že nemůžu chodit do práce, aby mě takhle bolela záda, abych si před spaním drbala nohy do krve. Tak jsem oslovila v tu dobu už asi čtvrtého lékaře, a to byl ten rozhodující, který zpozorněl a řekl, že by to mohlo být vážné.“
Kateřina potom podstoupila chemoterapii a ozařování. Léčba zabrala, lymfom byl pryč.
„Jsem zdravá, vyléčená. Samozřejmě vás při pravidelné prohlídce nikdy neopustí takový ten vnitřní strach, jestli to bude pořád takhle,“ doplňuje.
Trojnásobek pacientů
Její příběh není ojedinělý. Počet pacientů s lymfomy nebo lymfocytární leukémií se v Česku za posledních třicet let ztrojnásobil. Aktuálně se u nás léčí asi 26 tisíc lidí.
Proč jich přibývá, není jasné.
„Nemáme pro to úplně přesné vysvětlení. Protože nárůst je samozřejmě větší, než by odpovídalo jen stárnutí populace. Jedním z důležitých faktorů je kvalita našeho imunitního systému. Kombinuje se to zcela určitě i s narůstajícím věkem, s některými zevními faktory. Lymfomy třeba vznikají u pacientů, kteří byli předtím úspěšně léčeni pro jiný nádor. Má to multifaktoriální vysvětlení, ale není to tak, že bychom věděli, že to je přesně ta příčina,“ říká Marek Trněný, přednosta I. interní kliniky hematologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Pacient sám sobě dárcem. Transplantace krvotvorných buněk pomáhá lékařům léčit rakovinu
Číst článek
Lymfom je společný název pro několik desítek nádorových onemocnění. Liší se průběhem, prognózou i léčbou.
„Jsou strašně různorodá skupina. Od chorob, chovajících se velice přátelsky k hostiteli, dokonce tak přátelsky, že ty pacienty mnohdy neléčíme. Jenom je sledujeme, a je to pro ně to nejlepší, co pro ně můžeme udělat,“ popisuje lékařka Andrea Janíková z Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.
Vzniknout můžou kdekoliv v těle a ze začátku nemusí mít nemocný žádné příznaky. Nejčastěji se ale projevují únavou, horečkami nebo hubnutím. „Naopak jsou potom podjednotky, které jsou extrémně agresivní, a ty příznaky vás k lékaři doženou. Můžete se cítit extrémně špatně, mít vysoké horečky a podobně,“ dodává Janíková.
Lymfomy jsou podle Janíkové vzácné, rakovina krve tvoří v Česku do pěti procent všech nádorů. Pacientům s touto diagnózou pomáhá i Kateřina Klásková. Po svých zkušenostech pomáhala před sedmnácti lety založit pacientskou organizaci Lymfom Help.
