Chátrající nádraží Vyšehrad na prodej. Podle Prahy je cena 117 milionů korun přemrštěná, zájem ale trvá

O většinu kulturních památek v Praze se jejich majitelé dobře starají, shodují se pražští památkáři. Nedá se to ale říci o všech, protože ze zhruba 2 100 nemovitých kulturních památek na území Prahy jich je více než třicet na hraně havarijního nebo přímo v havarijním stavu. Asi v nejhorším stavu je nádraží Vyšehrad, o jehož koupi od soukromého majitele teď projevilo zájem hlavní město.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Že je odbavovací hala bývalého vlakového nádraží Praha-Vyšehrad v havarijním stavu, to pozná opravdu každý, kdo kolem někdejší ukázky reprezentativní architektury z roku 1905 projde.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaký je aktuální stav nádraží Vyšehrad? A za jakých podmínek ho chce město Praha odkoupit? Poslechněte si reportáž Aleny Rokosové

Současný technický stav budovy, která je od roku 2000 kulturní památkou, popisuje pro Český rozhlas Vltava Jiří Chmelenský z Národního památkového ústavu:

„Dochází k rozsáhlým opadům prvků fasády, majitel dostal opakovaně nařízeno provést zabezpečení objektu, instaloval záchytné sítě, ale není to zcela dostatečné. Také zajistil střešní krytinu proti zatékání, ale ani to není dostatečné. Dřevěné konstrukce jsou napadeny dřevomorkou a ve východní části objektu došlo dokonce k dílčímu propadu stropu.“

Stav budovy je rok od roku horší. Na základě svých zjištění proto památkáři dali v minulých letech několik podnětů k zahájení správního řízení s vlastníkem objektu, společností RailCity Vyšehrad. Magistrátní odbor památkové péče uložil firmě jen za poslední rok celkem čtyři pokuty v řádu statisíců. Tři již nabyly právní moci, čtvrté rozhodnutí zatím není pravomocné.

Plánovaná oprava nikdy nezačala

Architekt Martin Kotík, který s firmou spolupracuje, vypracoval před lety studii opravy nádraží včetně dvou přístaveb z obou stran a majitel získal stavební povolení k opravě, která ovšem nikdy nezačala. Proč? To architekt nechtěl komentovat a zástupce vlastníka se kontaktovat nepodařilo.

Památkáři i Praha 2 žádali v minulosti o kontrolní prohlídky budovy nádraží, ovšem často marně. „Poslední kontrolní prohlídka za přítomnosti investora proběhla v dubnu 2017. Jinak se investor z jednání omluvil, absentoval, nekomunikoval a tak podobně,“ říká památkář Jiří Chmelenský.

Jak se ale zdá, teď je situace jiná. Praha projevila zájem o koupi objektu a vlastník, který ji v roce 2007 ještě jako firma Real Tip Estate koupil od Českých drah za 41 milionů korun, ji nabízí za 117 milionů korun. Podle Prahy 2 tato cena neodpovídá stavu budovy, navíc převyšuje možnosti městské části.

Městská část proto trvá na tom, že o případném odkoupení nemovitosti bude s vlastníkem jednat výhradně prostřednictvím hlavního města Prahy. Také podle pražského radního pro majetek Jana Chabra za Spojené síly pro Prahu je částka 117 milionů přemrštěná. Praha má totiž k dispozici posudek na 67 milionů korun.

Slovanská epopej?

Někteří pražští politici také přišli s nápadem do plánovaných přístaveb nádraží umístit Slovanskou epopej.

„Je teď na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, aby prověřil, zda by se sem dílo vůbec vešlo a bylo by to možné architektonicky a konstrukčně provést,“ říká Chabra. I kdyby to možné nebylo, má Praha podle radního o objekt zájem. Schůzka majitele nádraží se zástupci Prahy je naplánovaná na 13. března.

Nádraží, autobusy i parkoviště. Podívejte se na nový dopravní terminál, který má vzniknout na Smíchově

Číst článek

Kdo je autorem budovy, není jednoznačné. Zatímco Lukáš Beran její autorství připisuje Janu Heindlovi, památkář Jiří Chmelenský se přiklání k Antonínu Balšánkovi. A vysvětluje, čím je tato budova z hlediska památkové péče výjimečná.

„Je významnou památkou a příkladem industriálně technického rázu, která dotváří prostředí pražské památkové rezervace. Obvykle je řazena do secesního slohu.“

Svému účelu přestalo nádraží sloužit v roce 1960. Dodnes platí, že v oblouku trati nesmějí cestující nastupovat a vystupovat a vlaky tudy pouze projíždějí.

Alena Rokosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme