Dluhová poradkyně: Pořadníky na náhradní bydlení mají stovky žadatelů, kapacity jsou nedostačující

Česko se dlouhodobě potýká s nedostatkem prostorů pro lidi ohrožené ztrátou domova. Změnit to má až připravovaný zákon o bydlení. Mezi tím kvůli inflaci vzrůstá množství žadatelů o státní podporu, čímž se zpožďují platby. „Stát vyplácí dávky s tříměsíčním zpožděním a vystavuje lidi tomu, že je pronajímatel z jejich bydlení vyhodí,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Barbara Halířová, dluhová poradkyně v Institutu prevence a řešení předlužení.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bytové domy v Praze

„Lidé třeba na území hlavního města Prahy nám říkají, že na každý byt je až šedesát zájemců,“ říká Barbara Halířová (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Na twitterovém účtu jste psala, že v poradenství ohledně bydlení nejsou alternativy pro občany, kteří jsou ohroženi ztrátou domova. S jakými příběhy se nejčastěji setkáváte?
Nejsou to jenom lidé, kteří by byli ohroženi, ale lidé, kteří se za nynější situace dostali na ulici. Bohužel ale nebyli zvyklí využívat sociální služby a poradenství, takže se to snažili řešit svými silami.

Lidé třeba bydlení mají, ale cena energií i nájmu stoupla natolik, že na to prostě nezbývají peníze. Musí ukončovat nájmy, ale neexistuje pro ně alternativa, kam jít do levnějšího. I když máme klienty, kterým například prostřednictvím nadace zajistíme peníze na kauci, tak ti lidé třeba na území Prahy nám říkají, že na každý byt je až šedesát zájemců.  

A pokud nehledají běžné byty, tak pořadníky na sociální, či azylové bydlení a ubytovny mají stovky žadatelů a jejich kapacity jsou absolutně nedostačující. Do některých zařízení jsme schopni umístit maximálně jednotky lidí. Jenomže na pořadnících jsou stovky.

Jak dlouho trvá, než se lidé dostanou k sociálnímu bydlení, azylovým domům nebo ubytovnám?
Dříve to trvalo třeba půl až tři čtvrtě roku, ale teď už jsme došli ke stropu kapacit, které nepřibývají. Čeká se tedy jenom na to, jak se lidé v tomto bydlení vymění, což znamená, že buď ukončí smlouvu, protože ji neplní, nebo zestárnou a jdou do jiného zařízení nebo zemřou. A to jsou opravdu jednotky. To znamená, že můžete čekat podobně jako na domov důchodců minimálně půl roku, spíše rok až rok a půl.

Samozřejmě na to má velký vliv, že v zimě se bydlení shání ještě hůř, protože jsou kapacity zaplněné i lidmi bez domova, kteří žijí na ulici dlouhodobě. Aby nezemřeli zimou, tak se zaplní i krizové kapacity.  

Zároveň přibývá nízkopříjmových rodin, které nedokážou vygenerovat větší příjmy, protože na to nemají vzdělání nebo možnosti. Žijí ale ve městě, kde jsou náklady na bydlení natolik vysoké, že nejsou absolutně schopné z peněz, co jim zbývají, to uplatit. Zejména pokud pečují o někoho dalšího, jako třeba o děti.

Barbara Halířová

Vedoucí dluhového poradenství a lektorka v Institutu prevence a řešení předlužení. Působí také jako expertka na dluhovou problematiku a sociální služby v Agentuře pro sociální začleňování pod ministerstvem pro místní rozvoj. Dále pracuje pro město Liberec a pro Centrum sociálních služeb v Praze. Vede akreditované semináře a kurzy pro sociální pracovníky i veřejnost.

Kdo se nejčastěji dostává do potíží?
Velmi často lidé vyššího věku, osoby s nízkým vzděláním, lidé, kteří nemají oporu v rodině, anebo nemají sociální kapitál. Úplně nejhůř na tom jsou senioři s nízkým důchodem, samoživitelé, kteří pečují o nezletilé děti. Ti nemůžou pracovat na plný pracovní poměr a senioři si třeba kvůli zdravotnímu stavu nemůžou navýšit příjem.

Opožděné dávky

Na sociální síti jste také zmiňovala, že vám docházejí v poradenství podpůrné mechanismy. Jakým způsobem pomáháte klientům?
Když se někomu zvýší náklady na bydlení, což šlo i s vlnou navýšení záloh na energie, tak žádáme o příspěvek na bydlení, který dorovná výši příjmu. Ve chvíli, kdy ale stát selhává a vyplácí dávky s tříměsíčním zpožděním, vystavuje lidi riziku, že pokud třikrát nezaplatí nájem, může je pronajímatel z jejich bydlení vyhodit.

Majitele bytů v tu chvíli nezajímá, že si zařizujete příspěvek nebo doplatek na bydlení, i když děláte všechno, co můžete. Odvíjí se to ale od toho, jak bude fungovat úřad práce.

Místo 5000 sociálních bytů vznikla z evropských peněz necelá polovina, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad

Číst článek

Jak dlouho trvalo vyplácení dávek za běžné situace?
Zákonná lhůta na vyřízení jakéhokoliv úředního postupu je 30 dnů. Ta se ale může ve výjimečných případech protáhnout na trojnásobek.

To znamená, že dříve se to zvládalo v době, než bylo nutné zaplatit další nájem?
Ano. Teď se vyplácení dostává do velkého prodlení.

Jaké chybí vedle rychlosti zpracování dávek systémové řešení?
Navýšení kapacit sociálního a krizového bydlení. Když ze dne na den zjistíme, že máme rodinu na ulici, tak ji zkrátka nemáme kam dát. Jediné, co můžete udělat, je dát děti do Klokánku a rodičům říct: „Běžte spát ven na lavičku“.

Nemáme zákon o sociálním bydlení. Musíme zvyšovat kapacity, motivovat obce, aby si dělaly záchranné sítě. Potřebujeme stabilní krizové kapacity, kam lidi můžeme dát. Zároveň v tom hraje roli to, že je tady navíc 300 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří část kapacit zabrali. To je ale nutné podpořit.

S jakými komplikacemi se nejčastěji při pomoci lidem setkáváte?
Pokud hledáme náhradní formy bydlení, tak třeba u těchto dávek je konkrétní problém ten, že se nedávají na nezkolaudované bydlení. Řada lidí z rizikových skupin bydlí v bytech, které jsou podle stavebního zákona v pořádku, ale nejsou nezkolaudované, takže na ně dávky nedostanou.

Dluhová poradkyně a lektorka Barbara Halířová | Foto: Lucie Březinová | Zdroj: Institut prevence a řešení předlužení

Jak tuto situaci zvládají nadace?
Nadace mají taktéž omezené prostředky, ale kdyby nebylo jich, tak už žádné nástroje pomoci nemáme. Když nemáme kam sáhnout do pomoci, kterou nabízí stát, tak žádáme jenom k nim. Každá nadace ale má kritéria a nevyplácí pomoc úplně každému. Některá je pro samoživitele, pro seniory, nebo pro rodiny v bytové nouzi.

Praha má například Sociální nadační fond, který v minulém pololetí pomáhal výrazně řešit situaci, kdy se lidem navyšovaly zálohy, ale bylo tam určité množství peněž, které teď došlo. Fond se uzavřel a čeká se, jestli se seženou prostředky, aby se mohl znovu otevřít.

Prodlužuje se i doba, za kterou poradny svým klientům pomáhají?
Nese to s sebou vysokou mírů frustrace poradenských pracovnic, protože dělají možné i nemožné, jsou s těmi lidmi v kontaktu, zjišťují, obvolávají všechny instituce, ale dojdou jim nástroje a musí říct: „Byt vám neseženu, kapacity nejsou, musíte si poradit sami.“

Johann Foss Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme