Náhubkový zákon se zřejmě změní, bude mírnější

Takzvaný náhubkový zákon se možná zmírní. Poslanci by totiž měli o jeho změně v úterý rozhodovat. Norma znemožňuje zveřejňování informací z policejních odposlechů a zakazuje zveřejnění identity obětí závažných trestných činů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Okresní soud (ilustrační foto) | Foto: Tomáš Adamec

Dva takové návrhy by měla Poslanecká sněmovna projednat současně v prvním čtení. Novela má upravit poměr mezi právem na soukromí a svobodou projevu a také definovat, co je to veřejný zájem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Šéfredaktor Mladé fronty Dnes Robert Čásenský v Ranním interview Radiožurnálu o změnách v náhubkovém zákonu

"Pokud řekneme, že existuje veřejný zájem, je možné zásadu prolomit. Myslím, že se tím potvrzuje, co jsem říkal od začátku. Zásada má platit a má být výjimečně prolamována, nikoli obráceně," řekl Radiožurnálu poslanec ODS Marek Benda.

Změna má šanci projít

Přehrát

00:00 / 00:00

O náhubkovém zákonu mluvila redaktorka Českého rozhlasu Milada Richterová ve vysílání Rádia Česko

Podle jednoho z autorů změn, poslance ČSSD Františka Bublana, mají oba návrhy šanci prvním čtením projít.

"Podle toho, jak jsem sondoval mezi ostatními poslanci, tak je docela reálná šance na to, že by to prošlo prvním čtením. Hlavně by se kolem toho vyvolala nějaká diskuze. Myslím si, že řešení je v návrhu obsaženo celkem silně, a to je veřejný zájem," dodal Bublan.

Takzvaný náhubkový zákon začal platit 1. dubna letošního roku. Zakazuje zveřejnit totožnost podezřelých i obětí trestných činů a citovat z policejních odposlechů.

Pokuty jsou varováním pro novináře

Šéfredaktor Mladé fronty Dnes Robert Čásenský k problému uvedl, že nejvíc komplikuje novinářskou práci zákaz zveřejnění identity obětí trestných činů. Současně potvrdil, že odhalení totožnosti není mnohdy potřeba.

Nový návrh také počítá se snížením pokuty za daný přestupek u fyzických osob, a to z jednoho milionu korun na maximálně 200 tisíc korun, a z pěti milionů na jeden milion korun u právnických osob.

"Myslím si, že by to nezměnilo naše uvažování, jestli dát něco do novin. Tento institut je jakési varování, aby si novináři příliš nevyskakovali, protože samozřejmě poprvé vydavatel milion nebo pět zaplatí, ale kdyby to mělo být potřetí, tak už se bude ptát, jestli to bylo nutné zveřejňovat. Jsem přesvědčený, že tvůrci zákona to tam dávali přesně s tímto záměrem," dodal v Ranním interview Radiožurnálu šéfredaktor MfD.

Zbyněk Zykmund, Alice Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme