Nájemné má být podle vlády stanoveno dohodou
Výhradně dohodou mezi majitelem domu a nájemníkem by měla být od příštího roku stanovena cena nájmu za byt. Zákon, který ještě musí projednat parlament, by měl platit od začátku roku 2002.
Podle návrhu zákona se nájemné zvýší maximálně o 10 procent ročně a o ceně budou moci pronajímatel a nájemce jednat jen jednou v roce.
Ministr financí Pavel Mertlík neočekává, že by se nájemné příliš razantně zvyšovalo, protože dnešní ceny jsou někde blízko ekonomickým nákladům na udržování domů a bytů. V konkrétních atraktivních lokalitách ale mohou v krátké době nájmy vysoce stoupnout, na místech, kde poptávka nebude, naopak i klesnout.
Jedním z ustanovení návrhu zákona je tzv. místně obvyklé nájemné, které se má stát pomocným ukazatelem ceny, pokud nedojde k dohodě obou stran. V názoru na jeho výpočet se lišil návrh Ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj. Vláda, jak řekl její mluvčí Libor Rouček, zvolila kompromis mezi oběma variantami.
S novým způsobem sjednávání nájemného jsou spokojeni nájemníci. Podle místopředsedy jejich sdružení Milana Taraby je správné, že na zvýšení nájmu se budou spolu dohadovat přímo majitel bytu a nájemník.
Strany se shodly, že meziroční zvýšení by nemělo přesáhnout 10 procent. To je limit, který by měl být podkladem pro jednání mezi pronajímatelem a nájemcem. Bez dohody ale taková věc není možná. Pokud by se nedohodli, bylo by možné se obrátit na smírčí komisi, která by byla ze zákona ustavena. Podle něj tak výrazně ubude práce soudům.
Podle návrhu vlády by smírčí řízení mělo probíhat před okresními úřady. Výše nájemného by pak byla stanovena podle statistického šetření.
Majitelé domů ale s principem dohody nesouhlasí. Jak uvedl místopředseda jejich sdružení Robert Axamit, nájemníci podle něj bydlí za zlomek tržní ceny a těžko se tedy na tržní ceně s majitelem dohodnou. Vláda proto musí nejdřív odstranit deformace na trhu - rozdíl mezi cenami tržními a regulovanými.
Původní návrh Ministerstva financí obsahoval institut místně obvyklého nájemného, který stanovují jednotlivé obce. Mluvčí ministerstva Libor Vacek připomíná, že místně obvyklé nájemné by sloužilo zejména v případě nedohody mezi nájemníky a majitelem, aby se dospělo ke shodě.
Druhým předkladatelem bylo Ministerstvo pro místní rozvoj. Podle jeho mluvčí Dagmar Plaché se rovnovážná cena pohybuje asi na jedné třetině rozdílu mezi cenou regulovanou a volně tržní. To, že 90 procent cen je regulovaných, ještě neznamená jejich rovnovážnost.
Místopředseda sdružení nájemníků Milan Taraba dnešní krok vlády vítá, podle něj to ale nestačí. Stále se mluví o tzv. studeném nájemném, které tvoří jen třetinu nájemného. Dvě třetiny nákladů na bydlení jsou služby jako například plyn a elektřina, které platí všichni - jak vlastníci, tak nájemci.
Vláda na svém dnešním také souhlasila s pilotním projektem investiční pobídky pro společnost IBM. Podle ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra je systém pobídek sice uzákoněn, ale vztahuje se zatím jen na zpracovatelský průmysl, nikoli na investory v oblasti duševního vlastnictví. IBM je připravena investovat do brněnského centra pro poskytování služeb v informačních technologiích během pěti let přibližně 360 miliónů korun. Výstavbou podniku vytvoří nejméně 200 nových míst pro počítačové odborníky a najdou zde uplatnění i čerství absolventi vysokých škol.
Katastr nemovitostí a evidence obyvatel si mají podle vládou schváleného nařízení předávat a porovnávat některé údaje. Jak řekl mluvčí kabinetu Libor Rouček, katastrální úřady tak budou moci aktualizovat mnohdy zastaralé nebo neúplné údaje týkající se osob, které vlastní nějakou nemovitost. Navíc to umožní propojení těchto informačních systémů tak, aby každý údaj museli občané sdělovat úřadům jen jednou.
