Napravte péči o NP Šumava, vyzval Česko Světový kongres ochranářů. Jinak může vypadnout ze seznamu

Světový kongres Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) přijal rezoluci, v níž vyzval Českou republiku k nápravě péče o Národní park Šumava. Informoval o tom profesor Pavel Kindlmann, který se kongresu na Havajských ostrovech účastní. Kongres IUCN v rezoluci vyzval ke konkrétním krokům, které je třeba udělat, aby Šumava mohla zůstat národním parkem i podle mezinárodních kritérií.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kvilda Národní park Šumava infocentrum | Foto: Jiří Čondl

V rezoluci se uvádí, že má-li Šumava zůstat národním parkem podle mezinárodních kritérií, musí Česká republika zajistit minimálně dvě podmínky. Jednak zvětšit rozlohu takzvaného bezzásahového území na 30 procent plochy parku a jednak má být vytvořen závazný harmonogram pro další rozšiřování území ponechaného přírodnímu vývoji na nejméně polovinu rozlohy NP do roku 2030.

Rezoluce se týká i sousedního národního parku Bavorský les v Německu a chráněného území Böhmerwald-Mühltäler v Rakousku, jejichž zástupce vyzývá ke spolupráci a dodržování jednotných zásad péče.

Přehrát

00:00 / 00:00

Světový kongres kritizuje českou péči o Šumavu. Hosty Čro byli profesor Pavel Kindlmann, t.č. na kongresu Mezinárodní unie ochrany přírody na Havaji a ředitel NP Šumava Pavel Hubený

„Mezinárodní komunita vždy obdivovala příkladný závazek České republiky chránit jedinečné a globálně významné šumavské ekosystémy v tak velkém národním parku. Je však důležité, aby státy své závazky též skutečně plnily. Pro národní parky je nejlepší, pokud je chrání závazný režim v souladu s mezinárodně uznávanými normami IUCN,“ uvedl předseda Expertní skupiny IUCN pro divočinu a prezident WILD Foundation Vance Martin.

„Dnes vyjádřili členové IUCN z celého světa zcela zřetelně své znepokojení nad možností realizace komerčních projektů na Šumavě, které mohou ničit přírodní hodnoty parku, a své přání, aby zde byla udržena vysoká úroveň ochrany přírody, a Šumava si tak udržela prestižní označení, které z toho plyne," dodal.

Skoro každý se ptá na Šumavu

Profesor Pavel Kindlmann, který se kongresu účastní, řekl, že ho velice překvapilo, jak velký zájem projevují účastníci kongresu z celého světa o osud národního parku kdesi ve střední Evropě. „Skoro každý, s kým tady mluvím, se mě ptá na Šumavu,“ řekl.

„Česká republika má ve světě pověst země, která o své přírodní bohatství řádně dbá, a cizinci proto nedokážou pochopit, proč je zrovna Šumava ve světové ochranářské obci vnímána jakožto kontroverzní území díky zprávám z misí IUCN či ze světového kongresu o divočině. Těch pár regionálních politiků, co si z plánů na její otevření developerům (a následkem toho zničení její divoké přírody) udělalo volební program pro nejbližší volby, prokázalo pověsti ČR ve světě skutečně medvědí službu,“ uvedl Kindlmann.

Rezoluci vítá například Hnutí DUHA. „Správa NP Šumava musí přinejmenším přidat několik procent bezzásahového území hned a ochránit taková unikátní místa, jako je divoká řeka Vydra nebo kaňony Křemelné a Otavy,“ řekl expert na ochranu přírody a lesů Hnutí DUHA Jaromír Bláha.

Brabec: Rozsah bez zásahu tak, jak je dneska, stačí

Národní park Šumava vznikl v roce 1991 vyčleněním z největší chráněné krajinné oblasti (CHKO) tehdejšího Československa - CHKO Šumava, zřízené v roce 1963 na rozloze 1630 kilometrů čtverečních. NP má rozlohu 680 kilometrů čtverečních a je největším ze čtyř českých národních parků.

Bezzásahové zóny se v současnosti nacházejí na 23 procentech území šumavského parku. Dalších pět procent spadá pod tento režim částečně, jelikož se v nich zasahuje pouze způsobem, který neovlivní ekosystém.

Ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO s rozšířením bezzásahového území zatím nepočítá.

„Ta výzva je podle našich informací nezávazná. Myslím, že kolegové možná neměli všechny informace. Jsem přesvědčen, že ten rozsah bez zásahu tak, jak je dneska, stačí. A my do toho navrhujeme i určité moratorium - 15 let, po které by měla příroda ukázat na tom území bez zásahu, jak se obnovuje,“ vysvětlil ministr.

Ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený upozornil, že okamžité zvětšení bezzásahového území na 30 procent je nerealistické.

„Máme teď 23 procent území ponechaného bez zásahu plus máme zhruba 5 procent území ve zvláštním režimu, kde děláme zásah a speciálně to vyhodnocujeme. A tento stav vydrží hodně dlouho,“ vysvětlil. „Takže až někdy za horizontem roku 2030 nebo 2040 bychom mohli začít plnit tu podmínku těch 50 procent. Dřív těžko," dodal Hubený.

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru